Nemocenská kalkulačka 2024: Výpočet nemocenské během pracovní neschopnosti
Nemocenská je 60% z redukovaného vyměřovacího základu. Nemocenská se vyplácí za každý kalendářní den pracovní neschopnosti. Tedy včetně víkendů a svátků. Spočítejte si, kolik by byla vaše nemocenská, pokud byste v roce 2023 byli v pracovní neschopnosti. Snadno tak zjistíte, na co máte nárok, když jste na neschopence. Povíme si, z čeho se vypočítá nemocenská. A jaké jsou podmínky pro nárok na placenou neschopenku.
Neplacená nemocenská za první 3 dny v roce 2024
Od poloviny roku 2019 bylo zrušeno omezení, kdy za první 3 dny na neschopence, zaměstnanci nic nedostávali. Aktuálně je tedy nárok na nemocenské dávky (resp. náhradu mzdy), již od prvního dne dočasné pracovní neschopnosti.
V poslední době se už několikrát objevily úvahy, že by se znovu zavedlo neplacení nemocenské za první 3 dny (údajně to zvažovala vláda, při plánování úsporných opatření pro rok 2024, nakonec ale dala přednost placení nemocenského pojištění).
Nemocenské pojištění 2024 – nově platí i zaměstnanci
Změnou od začátku roku 2024, je zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance (nemocenské pojištění nyní platil jenom zaměstnavatel – jedná se o 2,1% z hrubé mzdy).
Od ledna se budou na placení nemocenského pojištění podílet i zaměstnanci. Bude to 0,6% z hrubé mzdy (u průměrné hrubé mzdy cca 40 000 Kč, by se jednalo o 240 Kč měsíčně).
Nemocenské pojištění se tedy od začátku roku 2024 zvyšuje na 2,7% (2,1% zaměstnavatel + 0,6% zaměstnanec).
Kalkulačka nemocenské dávky v roce 2024
Nemocenská (karanténa) COVID 2024
V roce 2024, už neplatí žádné speciální podmínky, jako tomu bylo během epidemie COVID. Pokud náhodou onemocníte touto nemocí, pak platí jen běžné podmínky, jako pro jakoukoliv jinou neschopenku.
Kolik je nemocenská během pracovní neschopnosti v roce 2024
Pro výpočet výše nemocenských dávek během pracovní neschopnosti je rozhodující to, jak vysoký máte příjem (u OSVČ zase rozhoduje to, jaký je jejich vyměřovací základ).
Neplatí ale přímá úměra, že čím vyšší výplata, tím by byla vyšší i nemocenská. Pro nemocenské dávky platí omezení. Jsou nastaveny určité redukční hranice, díky kterým se s rostoucím příjem výše nemocenských dávek postupně snižuje (resp. nerostou tak rychle jako výplata). Současně je stanovena maximální hranice, nad kterou se dávky již více nezvyšují.
Podobně jako každý rok, i od 1. 1. 2024 došlo ke zvýšení těchto redukčních hranic. Takže se nemocenské dávky v roce 2024 o něco málo zvýší. Pro rok 2024 platí tyto redukční hranice:
- Do 1 466 Kč se započítává ve výši 90 %
- nad 1 466Kč do 2 199 Kč redukce na 60 %
- nad 2 466 Kč do 4 397 Kč redukce na 30 %
- nad 4 397 Kč se nezohledňuje
Nemocenská je 60% z redukovaného vyměřovacího základu. Nemocenská se vyplácí za každý kalendářní den pracovní neschopnosti. Tedy včetně víkendů a svátků.
Z čeho se počítá výše nemocenské během pracovní neschopnosti?
Jak již bylo řečeno výše, nemocenské dávky se u zaměstnanců počítají na základě jejich příjmu v zaměstnání. Pro výpočet se vychází z hrubé mzdy.
Konkrétně se na základě celkových příjmů, za posledních 12 měsíců (před začátkem nemoci, resp. pracovní neschopnosti), spočítá vyměňovací základ. Spočítá se tedy celkový příjem za rok, který se vydělí počtem dní (to je zjednodušený příklad, v praxi je to o něco málo složitější, protože se řeší i vyloučené dny, nebo případy, kdy zaměstnanec pracuje kratší dobu než 12 měsíců apod.).
Tímto výpočtem získáme denní vyměřovací základ, který se následně redukuje – viz redukční hranice výše.
Kdo platí nemocenskou?
Za prvních 14 dní pracovní neschopnosti má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Postup výpočtu výše náhrady mzdy za prvních 14 dní nemoci je podobný jako u nemocenských dávek. Rozdíl je mimo jiné v tom, že se náhrada mzdy během prvních 14 dní pracovní neschopnosti se vyplácí za skutečně neodpracované směny, zatímco nemocenské dávky od 15 dne pracovní neschopnosti se platí za každý kalendářní den.
U náhrady mzdy za prvních 14 dní na neschopence se také vychází z průměrného hodinového výdělku za poslední 3 měsíce (kalendářní čtvrtletí). Ten se obdobným způsobem redukuje a náhrada mzdy je 60%.
Od 15 dne pracovní neschopnosti je nárok na nemocenské dávky. Ty vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení na základě nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo na základě dobrovolného nemocenského pojištění OSVČ.
Nárok na nemocenskou po skončení zaměstnání?
Nárok na nemocenskou mají zaměstnanci nebo OSVČ, kteří si platí nemocenské pojištění. Při splnění určitých podmínek může mít na nemocenské dávky nárok i nezaměstnaný člověk po skončení zaměstnání.
Existuje zde ochranná doba 7 dní. Pokud onemocníte do 7 dní od skončení posledního zaměstnání, pak vzniká nárok na nemocenské dávky stejně, jako byste byli zaměstnání. Rozdíl bude jen v tom, že nezaměstnaný nebude prvních 14 dní dostávat náhradu mzdy od zaměstnavatele. Od 15 dne mu ale naběhne nárok na nemocenské dávky.
Ukončení zaměstnání během pracovní neschopnosti
Zákon zakazuje, aby zaměstnanec dostal výpověď během prvních 14 dní pracovní neschopnosti. Během dlouhodobé pracovní neschopnosti (od 15 dne) ale již může dojít k ukončení pracovního poměru. Jsou i případy, kdy může pracovní poměr skončit během prvních 14 dní – třeba proto, že byl uzavřen na dobu určitou.
Nárok na nemocenské dávky ale ukončením zaměstnání není ovlivněn. Pokud dojde ke vzniku pracovní neschopnosti ještě během zaměstnání, nebo během ochranné doby (7 dní), pak je nemocenská vyplácena dále, bez ohledu na ukončení pracovního poměru.
Jak dlouho se vyplácí nemocenská
Maximální doba, po kterou je možné dostávat nemocenské dávky je 380 dní. U takové dlouhodobé pracovní neschopnosti je ale již po 180 dnech vyžadována lékařská kontrola. Po uplynutí doby 380 dní sice nárok na nemocenské dávky zaniká, ale je možné požádat o prodloužení. V oprávněných případech je možné nemocenské dávky prodloužit o dalších 350 dní (tj. dohromady cca na dva roky)
Kdy není nárok na placenou nemocenskou?
Existují případy, kdy nárok na placenou neschopenku nevzniká – jedná se typicky o případy, kdy došlo k úrazu během nějaké potyčky a tato potyčka byla vyvolána tím, kdo si způsobil úraz. Placenou neschopenku nedostanete ani za úraz, který si způsobíte v opilosti nebo pod vlivem omamných látek. A i v některých dalších případech.
Jak je to s nemocenskou, když máte dvě zaměstnání?
Pokud má někdo dvě zaměstnání, pak mu může vznikat nárok na nemocenskou z každého zaměstnání. Je to tak, že nemocenské dávky vypočítají na základě příjmu z každého zaměstnání samostatně. Pokud jsou u obou zaměstnání splněny podmínky pro nárok na placenou neschopenku, pak se vyplácí součet obou takto vypočítaných částek.
Je ale i možnost, že zaměstnanec je v jednom zaměstnání v pracovní neschopnosti a dostává nemocenské dávky a ve druhém dále pracuje.
To je možné jen v určitých případech. Třeba pokud si někdo zlomí nohu a nemůže chodit, tak je sice doma, ale pokud mu třeba druhé zaměstnání umožňuje práci z domu od počítače, tak je možné v něm dále pracovat i při čerpání nemocenské v prvním zaměstnání.
Přečtěte si také:
Kalkulačka nemocenská 2024: Výpočet neschopenky od 1. ledna 2024
Kalkulačka: Nemocenská od zaměstnavatele (za prvních 14 dní) v roce 2024
Kalkulačka neschopenky: Výpočet nemocenské v roce 2024
Jak dlouho se vyplácí nemocenská, Jak se platí nemocenská v roce 2024?, Jak se vyplácí nemocenská v roce 2024?, Kalkulačka nemocenské dávky 2024, Kolik je maximální nemocenská 2024?, Kolik je nemocenská v těhotenství?, Kolik je nemocenská za prvních 14 dní PN?, Maximální délka nemocenské?, Náhrada mzdy za nemoc ve svátek, Nemocenské dávky, Ukončení zaměstnání během pracovní neschopnosti, Výpočet nemocenské 2024, Z čeho se počítá nemocenská?
Zdravím Vás,
dotazem směřuji ke skutečnosti, že jsem byl jako cyklista sražen osobním vozidlem, které mi nedalo přednost v jízdě a následkem toho je pracovní neschopnost. Řidič z místa činu ujel a první pomoc mi poskytli místní obyvatelé události. Případem se zabývá a tedy ho řeší PČR. Jsem doposud pracovně nechopen vykonávat práci v zaměstnání a bylo mi řečeno, že dokud nedoložím závěrečnou zprávu o případu PČR, bude mi vyplacena nemocenská v 50%. Ptám se tedy, a) podle jakého zákona a § se takto postupuje? b) úraz jsem si nezapřičinil vlastní vinou, tak z jakého důvodu mám být krácen na nemocenském pojištění 50%? c) základní zprávu o nehodě od PČR jsem doložil zaměstnavateli, kde se píše, že nehodu způsobil jiný a z místa ujel.
Děkuji za odpověď.
Jedná se o paragraf 31, zák číslo 187/2006 Sb, pokud si dočasnou pracovní neschopnost způsobíte sám, pak opravdu mohou být kráceny nemocenské dávky:
§ 31
Výše nemocenského za kalendářní den činí 50 % výše nemocenského stanoveného podle § 29 nebo 30, jestliže si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost
a) zaviněnou účastí ve rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému, pokud se nejedná o případ uvedený v písmenu c),
b) jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných nebo psychotropních látek, nebo
c) při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.
Dobrý den, do zaměstnání jsem nastoupil od března 2023. Lékař mi nedávno sdělil, že musím podstoupit operaci která je nevyhnutelná a vyžádá si několik měsíců rekonvalescence, tzn. být na neschopence. Termín operace je plánován na srpen tohoto roku (2023). Rád bych věděl jak se mi bude vypočítávat nemocenská, když jsem před začátkem PN pracoval necelých 6 měsíců a přd tím jsem byl dlouhodobě nezaměstnaný a vedený na úřadu práce. Díky předem za odpověď.
Prvních 14 dní dostáváte nemocenskou od zaměstnavatele (náhrada mzdy za nemoc), ta se počítá z průměrného výdělku, za předchozí kalendářní čtvrtletí. U neschopenky v srpnu je to 2Q (duben – červen).
Od 15 dne dostáváte nemocenské dávky. Ty se počítají z vyměřovacího základu – bralo by se to z měsíců od začátku pracovního poměru (březen až červenec).
Návštěvník tohoto webu bere na vědomí skutečnost, že všechny informace v článcích, i reakce v diskusích jsou vyjádřením osobního subjektivního názoru. Uvedené informace nejsou vyjádřením právního názoru. Provozovatel tohoto webu neodpovídá za jejich věcnou správnost.