Přídavky na bydlení – kalkulačka a výpočet 2016

Příspěvek na bydlení je jednou ze sociálních dávek. Je určený jako podpora na úhradu nákladů na bydlení pro osoby (rodiny), jejichž příjmy jsou nízké a výdaje za bydlení jsou vysoké. Na této stránce najdete kalkulačku pro výpočet výše příspěvku na bydlení v roce 2016. Povíme vám také, jak se provádí výpočet a posouzení nároku, na tyto přídavky na bydlení.

Výpočet přídavků na bydlení v roce 2016

Kdo má nárok na příspěvek na bydlení

Nárok na příspěvek na bydlení mají především ti, kdo mají „nízký“ příjem a současně „vysoké“ náklady na bydlení. Konkrétně se jedná o to, že nárok na tuto sociální dávku je když:

• Náklady na bydlení jsou vyšší než 30 % (v Praze 35%) z příjmů
• Příjmy (30% z příjmu resp. v Praze 35%) nepřevyšují normativní náklady na bydlení

Kdo může podat žádost o příspěvek na bydlení?

Obecně si o tuto sociální dávku může požádat každý, kdo splňuje podmínky (resp. tedy požádat může úplně kdokoliv, dostane ji, ale pouze ten kdo splňuje podmínky).

Žádost o přídavky na bydlení by tak měl podávat ten, kdo je majitelem bytu (byt či dům v osobním vlastnictví), nebo ten, kdo má uzavřenou nájemní smlouvu (na byt nebo dům) nebo „majitel“ družstevního bytu (přesnější než „majitel“ je zde „člen družstva“).

Žadatel také musí mít v tomto bytě (domě) trvalé bydliště a musí doložit (kromě osobních údajů a totožnosti) náklady na bydlení za předchozí čtvrtletí (tedy faktury, složenky, výpis z účtu) a také příjmy za předchozí kalendářní čtvrtletí (za všechny osoby, které mají v bytě (domě) trvalý pobyt.

Výpočet příspěvku na bydlení

Pro výpočet výše příspěvku na bydlení jsou rozhodující tzv. normativní náklady. Ty – zjednodušeně – říkají, jaké jsou maximální výdaje za bydlení. Liší se podle počtu osob, které v bytě žijí, podle toho o jak veliké se jedná město nebo i podle toho jestli se jedná o osobní vlastnictví nebo nájem.

Normativní náklady na bydlení pro byty v nájmu – od 1. 1. 2016 do 31. 1. 2016

Normativní náklady na bydlení pro byty v osobním nebo družstevním vlastnictví – od 1. 1. 2016 do 31. 1. 206

U příspěvku na bydlení se dokládají skutečné výdaje – tedy zaplacené složenky, účty nebo faktury za plyn, elektřinu, vodu, služby, nájem apod.:

• Pokud jsou tyto skutečně zaplacené výdaje vyšší než normativní náklady, je příspěvek vyplacen maximálně do výše normativních nákladů
• Pokud jsou tyto skutečně zaplacené výdaje nižší než normativní náklady, pak je příspěvek na bydlení vyplácen pouze ve výši skutečně zaplacených výdajů

Žádost o přídavky na bydlení

O přídavky na bydlení se žádá na místním Úřadu práce (podle místa trvalého pobytu žadatele). Pro žádost je určen příslušný formulář. Kromě samotné žádosti je pak nutné doložit příjmy za předchozí kalendářní čtvrtletí a také výdaje – ty skutečně zaplacené.

O přídavky na bydlení se zpravidla žádá na začátku čtvrtletí – tedy například v dubnu 2016, kdy je nutné doložit příjmy a výdaje za období leden 2016 až březen 2016.

Toto „zpětné“ posuzování příjmů a výdajů může komplikovat situaci těm, kdo se nastěhují do nového bytu. Na příspěvek na bydlení totiž první 3 měsíce (nebo jejich část) nemusí mít vůbec nárok. A nárok na dávku mají až po té, co uplyne nějaká doba, a oni jsou schopni doložit náklady za bydlení za předchozí měsíce.

Přídavky na bydlení pro důchodce

Přídavky na bydlení pro důchodce jsou počítány stejně jako u jiných žadatelů. Pro důchodce platí jedna výjimka. Běžně je totiž příspěvek na bydlení poskytován maximálně po dobu 8 roků. Pro důchodce, kteří mají více než 70 roků ale toto omezení neplatí.

V případě přídavků pro důchodce také někdy bývá problém s velikostí bytu. Tedy důchodce má veliký byt a platí tak vysoké náklady za bydlení, přitom ale v bytě žije je sám, tudíž při nízkém počtu osob v bytě se mu započítají i jen nízké normativní náklady na bydlení, a nárok na dávku mít nemusí.

Přídavky na bydlení a hypotéka

Dalším typem „komplikace“, u příspěvku na bydlení, bývá hypotéka. Z pohledu žadatele o dávku je na první pohled logické, že má velmi vysoké náklady na bydlení. Splátky hypotéky často „spolknou“ i 30 – 50% z příjmů. Takže žadatel očekává, že na příspěvek na bydlení bude mít určitě nárok.

Zákon to ale vidí jinak. Splátky za hypotéku se totiž mezi náklady na bydlení nezapočítávají. Tam se započítá opravdu jen nájem (nebo obdobné výdaje u bytů v osobním vlastnictví), platby za energie (elektřina, voda, plyn apod.) nebo služby (odvoz odpadů).

Příspěvek na bydlení a vrácení přeplatku za elektřinu, vodu nebo plyn

Pokud je v některém měsíci vrácen přeplatek (třeba za vodu, plyn, nebo elektřinu), pak může tento přeplatek ovlivnit nárok na příspěvek na bydlení v dalším čtvrtletí. Až se zase budou dokládat příjmy a výdaje na bydlení, pak se o částku přeplatku snižují náklady na bydlení.

Pokud tedy někdo každý měsíc zaplatí nájem + zálohy za energie ve výši 10 tisíc korun, pak má v běžném čtvrtletí průměrné měsíční výdaje za bydlení právě oněch 10 tisíc korun. Pokud je mu ale v některém čtvrtletí vrácen přeplatek třeba 9000 Kč za elektřinu, pak v dalším čtvrtletí to bude posuzováno tak, že měl výdaje za bydlení v průměrné výši pouze 7000 Kč (těch vrácených 9000 Kč se odečte). A může se tak stát že, na příspěvek na bydlení nárok mít nebude nebo v podstatně nižší výši.

SUPER nabídka: Nevíte, kde vzít peníze? Pomůžeme vám! Máme tady neopakovatelnou akční nabídku – Půjčka na směnku ihned na ruku. Určitě budete spokojeni. A pokud jsme se náhodou netrefili správně, pak nabízíme ještě – SMS půjčka ihned na bankovním účtě. To je solidní a jistá cesta, jak sehnat peníze.

Přečtěte si také:

Kalkulačka přídavky na bydlení 2017 Kalkulačka přídavky na bydlení 2014 Kalkulačka doplatek na bydlení 2014

Kalkulačka příspěvek na bydlení, Kolik jsou přídavky na bydlení?, Normativní náklady na bydlení 2020, Přídavky na bydlení a hypotéka, Přídavky na bydlení pro důchodce, Příspěvek na bydlení a vrácení přeplatku, Sociálka na bydlení 2020, Sociální dávky na bydlení 2020, Výpočet přídavků na bydlení v roce 2020, Žádost - formulář: přídavky na bydlení