V roce 2022, by mělo mít na příspěvek na bydlení nárok více rodin (domácností). Měnily se i podmínky – nově je nárok i při bydlení v podnájmu (podnájem celého bytu). Mělo by se také zjednodušit vyřizování žádosti o přídavky na bydlení.
Příspěvek na bydlení je jednou ze sociálních dávek. Je určený jako podpora na úhradu nákladů na bydlení pro osoby (rodiny), jejichž příjmy jsou nízké a výdaje za bydlení jsou vysoké. Na této stránce najdete kalkulačku pro výpočet výše příspěvku na bydlení v roce 2022. Povíme vám také, jak se provádí výpočet a posouzení nároku, na tyto přídavky na bydlení.
Od 1. ledna 2024, se mění podmínky pro přídavky na bydlení. A platí i nové tabulky – normativní náklady na bydlení. Což bude mít velký vliv na výpočet příspěvků na bydlení.
Od ledna 2024, se pro některé rodiny mohou snížit dávky na bydlení (zbytek domácností bude mít stejně, někdo i více peněz, než v minulém roce).
Na přídavky na bydlení je nárok při bydlení v nájmu (i v podnájmu), družstevní byty, byty a domy v osobním vlastnictví (včetně věcného břemene, nebo některých rekreačních objektů). Nárok na podporu od státu je v případech, kdy jsou náklady na bydlení vyšší než 30% čistého příjmu.
Nárok na příspěvek na bydlení mají především ti, kdo mají „nízký“ příjem a současně „vysoké“ náklady na bydlení. Konkrétně se jedná o to, že nárok na tuto sociální dávku je když:
Obecně si o tuto sociální dávku může požádat každý, kdo splňuje podmínky (resp. tedy požádat může úplně kdokoliv, dostane ji, ale pouze ten kdo splňuje podmínky).
Žádost o přídavky na bydlení by tak měl podávat ten, kdo je majitelem bytu (byt či dům v osobním vlastnictví), nebo ten, kdo má uzavřenou nájemní smlouvu (na byt nebo dům) nebo „majitel“ družstevního bytu (přesnější než „majitel“ je zde „člen družstva“). Od začátku roku 2022, je na příspěvek na bydlení nárok, i v podnájmu (podnájem celého bytu)
Žadatel nemusí mít v tomto bytě (domě) trvalé bydliště. Musí doložit (kromě osobních údajů a totožnosti) náklady na bydlení za předchozí čtvrtletí (tedy faktury, složenky, výpis z účtu) a také příjmy za předchozí kalendářní čtvrtletí (za všechny osoby, které mají v bytě (domě) trvalý pobyt.
Ke zvýšení normativních nákladů na bydlení dochází pravidelně každý rok. Stejné to je i v roce 2022 (viz tabulky dále). Kromě této pravidelné valorizace, ale pro rok 2022, připravila vláda mimořádné zvýšení normativních nákladů.
Toto mimořádné zvýšení platí jen pro rok 2022 (od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022). Příslušná změna zákona, byla sice schválena až v průběhu ledna 2022, mimořádné zvýšení ale platí zpětně, od začátku roku (od 1. 1. 2022).
Normativní náklady na bydlení v nájmu, se zvyšují o 1120 – 1974 Kč (podle počtu osob), normativní náklady na bydlení v družstevním bytě, nebo v osobním vlastnictví se zvyšují o 1180 – 2147 Kč.
Hlavním důvodem pro mimořádné zvýšení normativních nákladů na bydlení v roce 2022, je především dramatický růst cen energií (elektřina a plyn) na podzim 2021. Další zvýšení cen elektřinu a plynu, se očekává na začátku roku 2022.
O přídavky na bydlení se žádá na místním Úřadu práce (podle místa skutečného pobytu žadatele). Pro žádost je určen příslušný formulář. Kromě samotné žádosti je pak nutné doložit příjmy za předchozí kalendářní čtvrtletí a také výdaje – ty skutečně zaplacené.
O přídavky na bydlení se zpravidla žádá na začátku čtvrtletí – tedy například v dubnu 2022, kdy je nutné doložit příjmy a výdaje za období leden 2022 až březen 2022..
Toto „zpětné“ posuzování příjmů a výdajů může komplikovat situaci těm, kdo se nastěhují do nového bytu. Na příspěvek na bydlení totiž první 3 měsíce (nebo jejich část) nemusí mít vůbec nárok. A nárok na dávku mají až po té, co uplyne nějaká doba, a oni jsou schopni doložit náklady za bydlení za předchozí měsíce.
Přídavky na bydlení pro důchodce jsou počítány stejně jako u jiných žadatelů. V případě přídavků pro důchodce také někdy bývá problém s velikostí bytu. Tedy důchodce má veliký byt a platí tak vysoké náklady za bydlení, přitom ale v bytě žije je sám, tudíž při nízkém počtu osob v bytě se mu započítají i jen nízké normativní náklady na bydlení, a nárok na dávku mít nemusí.
Dalším typem „komplikace“, u příspěvku na bydlení, bývá hypotéka. Z pohledu žadatele o dávku je na první pohled logické, že má velmi vysoké náklady na bydlení. Splátky hypotéky často „spolknou“ i 30 – 50% z příjmů. Takže žadatel očekává, že na příspěvek na bydlení bude mít určitě nárok.
Zákon to ale vidí jinak. Splátky za hypotéku se totiž mezi náklady na bydlení nezapočítávají. Tam se započítá opravdu jen nájem (nebo obdobné výdaje u bytů v osobním vlastnictví), platby za energie (elektřina, voda, plyn apod.) nebo služby (odvoz odpadů).
Pokud je v některém měsíci vrácen přeplatek (třeba za vodu, plyn, nebo elektřinu), pak může tento přeplatek ovlivnit nárok na příspěvek na bydlení v dalším čtvrtletí. Až se zase budou dokládat příjmy a výdaje na bydlení, pak se o částku přeplatku snižují náklady na bydlení.
Pokud tedy někdo každý měsíc zaplatí nájem + zálohy za energie ve výši 10 tisíc korun, pak má v běžném čtvrtletí průměrné měsíční výdaje za bydlení právě oněch 10 tisíc korun. Pokud je mu ale v některém čtvrtletí vrácen přeplatek třeba 9000 Kč za elektřinu, pak v dalším čtvrtletí to bude posuzováno tak, že měl výdaje za bydlení v průměrné výši pouze 7000 Kč (těch vrácených 9000 Kč se odečte). A může se tak stát že, na příspěvek na bydlení nárok mít nebude nebo v podstatně nižší výši.
Pokud máte nějaký dotaz nebo potřebujete poradit - přepněte se do klasické verze webu. Na mobilní verzi se diskuse nezobrazuje.
Návštěvník tohoto webu bere na vědomí skutečnost, že všechny informace v článcích, i reakce v diskusích jsou vyjádřením osobního subjektivního názoru. Uvedené informace nejsou vyjádřením právního názoru. Provozovatel tohoto webu neodpovídá za jejich věcnou správnost.