Od 1. 1. 2024 se zvyšují redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy za nemoc od zaměstnavatele (prvních 14 dní). I pro výpočet nemocenské od 15 dne. Nemocenská tak bude v roce 2024 o něco málo vyšší – viz nová kalkulačka pro výpočet neschopenky.
Kolik peněz dostanete, pokud budete v roce 2024 na neschopence? Jak se mění podmínky a výše nemocenské od 1. 1. 2024? V této online kalkulačce si můžete sami spočítat, na jak vysokou nemocenskou máte nárok. Také se zde dočtete, jako jsou podmínky pro placenou neschopenku, na co dát pozor a i vše co souvisí s pracovní neschopností v roce 2024.
Výpočet nemocenské od 1. 1. 2024
Jak se zvyšuje nemocenská v roce 2024?
Podobně jako každý rok, i od 1. 1. 2024 začínají platit nové redukční hranice, které se uplatňují ve výpočtu výše nemocenských dávek. Tyto redukční hranice hrají roli nejenom u nemocenské, ale i při výpočtu výše ošetřovného nebo peněžité pomoci v mateřství (PPM).
- První redukční hranice je v roce 2024 částka 1466 Kč – při výpočtu výše nemocenské se do této částky započítá 90%, v roce 2023 to bylo 1345 Kč, zvýšení je tedy o 121 Kč
- Druhá redukční hranice je v roce 2024 částka 2199 Kč – při výpočtu výše nemocenské se do této částky započítá 60%, v roce 2023 to bylo 2017 Kč, zvýšení je tedy o 182 Kč
- Třetí redukční hranice je v roce 2024 částka 4397 Kč – při výpočtu výše nemocenské se do této částky započítá 30%, v roce 2023 to bylo 4033 Kč, zvýšení je tedy o 364 Kč
- Cokoliv nad 4397 Kč již na výslednou výši nemocenské v pracovní neschopnosti nemá vliv
Nemocenská za prvních 14 dní v roce 2024
V roce 2024 se nijak nemění podmínky pro nárok na nemocenské dávky (s výjimkou zvýšení redukčních hranic). I v tomto roce tedy platí, že na náhradu mzdy od zaměstnavatele, máte nárok za neodpracované hodiny, během prvních 14 dní neschopenky.
Na náhradu mzdy, tedy mají nárok jenom zaměstnanci. Pokud onemocníte po skončení pracovního poměru (nárok na nemocenskou je do 7 dní od skončení zaměstnání), tak náhradu mzdy za prvních 14 dní nedostáváte. Máte nárok až na nemocenské dávky od 15 dne.
Obdobně jsou na tom i OSVČ. I ti dostávají nemocenské dávky až od 15 dne.
Nemocenské dávky od 15 dne pracovní neschopnosti
Od 15 dne pracovní neschopnosti může vznikat nárok na nemocenské dávky. Zatímco náhrada mzdy od zaměstnavatele se vyplácí za skutečně neodpracované hodiny (směny), nemocenské dávky již náleží za každý kalendářní den, včetně víkendů, státních svátků atp. (z toho pak vyplývá, že třeba vycházky na neschopence je nutné dodržovat i o víkendu, ne jenom v pracovní dny).
Výše nemocenské je 60% za 15 až 30 den. V dalších dnech se zvyšuje na 66% (za 31 – 60 den) a nakonec se zvýší na 72% (od 61 dne).
Příklad výpočtu nemocenské od 1. 1. 2024
Pokud bychom měli zaměstnance s hrubou mzdou 40 000 Kč, pak by to u něj při delší pracovní neschopnosti vypadalo takto:
- Náhrada mzdy během prvních 14 dní = 135 Kč za hodinu, tj. za 80 během prvních 14 dní by od zaměstnavatele dostal 10 800 Kč
- Nemocenské dávky od 15 do 30 dne = 711 Kč za 1 den
- Nemocenské dávky od 31 do 60 dne = 782 Kč za 1 den
- Nemocenské dávky od 61 dne = 853 Kč
- Za 1 měsíce (30 dní) by dostal celkem 21 966 Kč
- Za 2 měsíc (30 dní) by dostal celkem 23 460 Kč
- Za 3 a další měsíc (30 dní) dostane 25 590 Kč
Z uvedeného příkladu výpočtu náhrady mzdy za nemoc a nemocenské v roce 2024, je názorně vidět, že se nemocenská postupně zvyšuje. Nejméně peněz dostanete za první měsíc na neschopence.
Kdo má nárok na placenou neschopenku?
Na nemocenské dávky v době pracovní neschopnosti mají nárok především zaměstnanci v pracovním poměru.
Ti kdo pracují na DPP nebo DPČ mají na placenou neschopenku nárok pouze v případech, kdy jim vzniká účast na nemocenském pojištění. U DPP (dohoda o provedení práce) tedy měsících, kdy jejich příjem překročí 10 000 Kč měsíčně. U DPČ (dohoda o pracovní činnosti) tedy v měsících, kdy mají sjednán rozhodný příjem nejméně 4000 Kč.
OSVČ mají na placenou nemocenskou nárok v případě, že si platí dobrovolné nemocenské pojištění. A to minimálně 3 měsíce před začátkem pracovní neschopnosti. OSVČ navíc nic nedostávají za prvních 14 dní, nebo nemají nárok na některé nemocenské dávky jako je třeba ošetřovné. Minimální nemocenské pojištění je v roce 2024 pro OSVČ je 216 Kč měsíčně.
Nárok na nemocenskou po skončení zaměstnání
Na nemocenské dávky pak může být nárok i po skončení pracovního poměru. Pokud je pracovní neschopnost zahájena ještě před ukončením zaměstnání, nebo nejpozději do 7 dnů od skončení zaměstnání, pak je nárok i na nemocenské dávky.
Oněch 7 dní je tzv. „ochranná lhůta“. Pokud nezaměstnaný onemocní do 7 dní od výpovědi, pak sice prvních 14 dní nedostane nic (jako nezaměstnaný již nemá nárok na náhradu mzdy), ale od 15 dne již může mít nárok na nemocenské dávky.
Pracovní neschopnost ve zkušební době
Onemocnět můžete i ve zkušební době. Vzhledem k tomu, že u zaměstnanců vzniká účast na nemocenském pojištění již zahájením pracovního poměru, pak je nárok na nemocenské dávky i ve zkušební době.
Pokud někdo onemocní ve zkušební době, pak se mu tím zkušební doba může prodloužit. A to o dobu, kdy byl v pracovní neschopnosti. Také platí, že zatímco běžný zaměstnanec nemůže na neschopence dostat výpověď, ve zkušební době s vámi může zaměstnavatel ukončit pracovní poměr i když jste na neschopence.
Platí zde pouze omezení, že pracovní poměr nemůže být ukončen během prvních 14 dní, pak již ale ve zkušební době můžete dostat „výpověď“ (pozn. není to výpověď v klasickém slova smyslu, ale ukončení pracovního poměru), i ve zkušební době.
Pracovní neschopnost během neplaceného volna
Neplacené volno využívá řada zaměstnanců z různých rodinných či osobních důvodů. Během neplaceného volna, sice jejich zaměstnanecký poměr i nadále trvá, pokud by ale onemocněli, nebo se jim stal nějaký úraz v době, kdy čerpají neplacené volno, tak na placenou nemocenskou mít nárok nebudou.
Kontrola během pracovní neschopnosti
Během pracovní neschopnosti je pak nutné dodržovat léčebný režim. To zahrnuje mimo jiné i režim povolených vycházek. Ty – kromě výjimečných případů – mohou být maximálně 6 hodin denně, v rozmezí 7 – 19 hodin.
Během prvních 14 dní provádí kontroly jak ČSSZ (resp. místně příslušná OSSZ), tak i zaměstnavatel (nebo jím pověřené osoby/firmy). Od 15 dne pak kontroly provádí už jen ČSSZ.
Kontrola během neschopenky může přijít „téměř kdykoliv“. I brzy ráno nebo pozdě večer. Kontrola může během jedné pracovní neschopnosti přijít i opakovaně.
Každý rok je provedeno několik desítek tisíc kontrol. Jen v loňském roce, to bylo přes 130 tisíc kontrol. Je tak zkontrolován téměř každý osmý nemocný. Pokud vás kontrola nezastihne doma, nebo pokud u vás zjistí nedodržování léčebného režimu (třeba vás najdou, jak pracujete na zahradě), pak hrozí nejenom ztráta nemocenských dávek ale i další postihy.
Diskuze
Pokud máte nějaký dotaz nebo potřebujete poradit - přepněte se do klasické verze webu. Na mobilní verzi se diskuse nezobrazuje.
Další odkazy
Návštěvník tohoto webu bere na vědomí skutečnost, že všechny informace v článcích, i reakce v diskusích jsou vyjádřením osobního subjektivního názoru. Uvedené informace nejsou vyjádřením právního názoru. Provozovatel tohoto webu neodpovídá za jejich věcnou správnost.