Prvních 14 dní platí nemocenskou firma (zaměstnavatel). Náhrada mzdy za nemoc, je 60% z hrubé mzdy. Od 15 dne, platí neschopenku stát (ČSSZ). Nemocenské dávky se postupně zvyšují z 60% až na 72%. Od 1. 1. 2024 se zvyšují redukční hranice pro výpočet nemocenské.
Během neschopenky, má většina zaměstnanců nárok na nemocenskou. Prvních 14 dní platí nemocenskou zaměstnavatel (firma). Od 15 dne, platí neschopenku stát (ČSSZ).
V obou případech, ale neschopenka znamená propad příjmu. I když se z nemocenské neplatí sociální, zdravotní nebo daň, pořád je to výrazně méně, než kolik je běžná čistá mzda.
I to je jeden z důvodů, proč v poslední době klesá počet lidí, kteří si berou neschopenku. Poměrně hodně zaměstnanců, se snaží lehčí nemoc „rozchodit“ nebo to nějak „přežít“ doma na home-office, jen aby si nemuseli brát neschopenku.
V následující kalkulačce si můžete spočítat, na kolik bude vycházet nemocenská od ledna 2024. Od 1. 1. 2024, se zvyšují redukční hranice (pro výpočet náhrady mzdy za nemoc i pro výpočet nemocenských dávek).
Pro někoho, to může znamenat i mírné zvýšení nemocenské. Pro většinu zaměstnanců, ale případný rozdíl nebude příliš velký.
V této kalkulačce pro výpočet neschopenky, si můžete orientačně spočítat, na kolik by vyšla nemocenská v roce 2024.
Prvních 14 dní, je nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele (60% z hrubé mzdy, resp. z redukovaného průměrného výdělku). Od 15 dne je nárok na nemocenské dávky od státu (60 – 72% z hrubé mzdy, resp. z redukovaného denního vyměřovacího základu).
I když se v minulém roce spekulovalo o tom, že by se obnovily první 3 dny neplacené neschopenky (byl to jeden z návrhů, jak ušetřit, který ale nakonec nebyl schválen), tak i v roce 2024 bude platit, že neschopenka je nadále placená hned od 1 dne.
Prvních 14 dní, platí nemocenskou firma (zaměstnavatel). Je nárok na náhradu mzdy za nemoc:
Pro výpočet náhrady mzdy za nemoc, se v roce 2024 použijí tyto redukční hranice:
Na náhradu mzdy za nemoc, je nárok hned od prvního dne v novém zaměstnání (tedy i ve zkušební době). Nárok je ale jenom v době, kdy pracujete pro zaměstnavatele.
Pokud neschopenka začne až po skončení zaměstnání, tak sice může být nárok na nemocenské dávky od 15 dne. Prvních 14 dní neschopenky po skončení zaměstnání, vám ale nemocenskou neplatí nikdo.
Při delší neschopence, je od 15 dne nárok na nemocenské dávky. Ty už neplatí firma (zaměstnavatel), ale stát (ČSSZ). Na nemocenskou od 15 dne, je nárok i po skončení zaměstnání. Na nemocenské dávky mohou mít nárok i podnikatelé (OSVČ).
Nemocenské dávky, se postupně zvyšují, podle délky neschopenky (maximální doba je 380 dní):
Pro výpočet nemocenských dávek, se v roce 2024 použijí tyto redukční hranice:
Na placenou neschopenku (náhradu mzdy za nemoc nebo nemocenské dávky), mohou mít nárok i ti, kdo pracují na dohodu o provedení práce (DPP), nebo na dohodu o pracovní činnosti (DPČ).
Na placenou neschopenku vzniká nárok u dohody, pokud je dosaženo alespoň minimálního příjmu (který zakládá účast na nemocenském pojištění). Limity pro účast na nemocenském pojištění se v roce 2024 nemění:
Pokud u dohody nejsou splněny podmínky v měsíci, kdy začíná neschopenka, tak může být nárok na nemocenskou, pokud byly podmínky splněny během předchozích 3 měsíců.
Výpočet nemocenské, je pro dohodáře stejný, jako pro všechny ostatní zaměstnance. I oni mohou mít nárok na náhradu mzdy za nemoc (prvních 14 dní) nebo i na nemocenské dávky (od 15 dne).
Na nemocenské dávky, mohou mít nárok i živnostníci (OSVČ). Ti ale nemají placenou neschopenku ihned (prvních 14 dní OSVČ nedostává nemocenskou). Ale až od 15 dne.
Aby měl podnikatel (OSVČ) nárok na placenou neschopenku, tak si musí platit dobrovolné nemocenské pojištění, alespoň 3 měsíce, před začátkem neschopenky. V roce 2024 je to minimálně 216 Kč měsíčně. Při minimální platbě, ale výpočet nemocenské vychází jen velmi nízký.
Na nemocenskou může být nárok i po skončení zaměstnání. Platí to v případě, že neschopenka začala ještě během pracovního poměru, a pokračuje dále i po výpovědi. Nebo to platí i v případě, že neschopenka začne do 7 dní, od výpovědi (tj. během ochranné doby).
Pokud neschopenka začne až později (déle než 7 dní), když už je nezaměstnaný například vedený na Úřadu práce, tak už není nárok na nemocenské dávky. Pokud je to ale do 7 dní, tak platí v podstatě stejné podmínky, jako během zaměstnání.
Jediný rozdíl může být v tom, že po skončení zaměstnání, není nárok na náhradu mzdy za nemoc od zaměstnavatele (prvních 14 dní po skončení zaměstnání, tedy nemusí být nárok na „placenou neschopenku“).
V zásadě se jedná o dvě různé věci – maximální délka neschopenky a maximální doba, po kterou může být nárok na nemocenské dávky.
Maximální délka neschopenky, se odvíjí od zdravotního stavu. Pokud je zdravotní stav stabilizovaný, pak se neschopenka obvykle ukončuje po 180 dnech. Jinak ale může být neschopenka „neomezeně“ dlouhá.
Něco jiného je nárok na nemocenské dávky. Základní maximální doba, po kterou může být nárok na nemocenské dávky je 380 dní (pro pracující důchodce jenom 70 dní). Při vyčerpání celé maximální podpůrčí doby, je ale možné podat žádost o prodloužení – až o dalších 350 dní.
Ten, kdo je v pracovní neschopnosti, má i některé povinnosti. Mezi tyto povinnosti patří dodržování pokynů lékaře. A dodržování doby, kdy jsou povoleny vycházky.
O vycházkách během neschopenky rozhoduje lékař. Nemusí je povolit vůbec (při závažnějším zdravotním stavu), nebo může vycházky povolit na maximálně 6 hodin denně, v době od 7:00 do 19:00.
Pouze ve výjimečných případech a základě žádosti, je možné povolit i „neomezené vycházky“. Individuální režim vycházek, se týká některých zvláště závažných zdravotních stavů (mohlo by se jednat například o některé případy onkologické léčby).
Během neschopenky, také může „kdykoliv“ přijít kontrola. Prvních 14 dní, může kontroly provádět i firma (zaměstnavatel). Kontrolu sice nemusíte pouštět k sobě do bytu, ale musíte se jí prokázat (identifikovat se).
Pokud máte nějaký dotaz nebo potřebujete poradit - přepněte se do klasické verze webu. Na mobilní verzi se diskuse nezobrazuje.
Návštěvník tohoto webu bere na vědomí skutečnost, že všechny informace v článcích, i reakce v diskusích jsou vyjádřením osobního subjektivního názoru. Uvedené informace nejsou vyjádřením právního názoru. Provozovatel tohoto webu neodpovídá za jejich věcnou správnost.