Od začátku roku 2024, začíná platit několik změn, které mohou negativně ovlivnit výpočet výplaty v zaměstnání. Nové nemocenské pojištění pro zaměstnance bude 0,6% z hrubé mzdy. Zvýšenou daň z výplaty 23% bude platit více lidí. Zruší se některé daňové slevy.
V polovině května 2023, představila vláda parametry navrhované důchodové reformy, daňové reformy a balíček úsporných opatření.
Změn je hodně a dá se říci, že nespokojeni jsou s nimi téměř všichni (vláda rozprostřela úsporná opatření tak, že se dotknou všech – od zaměstnanců, přes firmy až po důchodce).
O navrhovaných změnách, by se mělo jednat v Parlamentu ještě před začátkem letních prázdnin. Finálně by se změny měly schvalovat během podzimu 2023.
Vláda by ráda navržené změny prosadila tak, aby většina z nich mohla začít platit už od začátku roku 2024 (část je ale plánována tak, že budou postupně nabíhat až v následujících letech).
Od ledna 2024, začíná platit mnoho změn. Některé změny, mají vliv i na výpočet výplaty v zaměstnání:
Pro výpočet čisté mzdy v roce 2024, můžete použít tuto kalkulačku:
Kromě toho od 1. 1. 2024, platí i mnoho dalších změny (zvýší se daň z nemovitostí, mění se sazby DPH, a mnoho dalšího).
Součástí navrhovaných změn je i několik věcí, které se dotknou zaměstnanců. A většinou se nejedná o pozitivní změny:
V následující kalkulačce si můžete spočítat, jak by se ve výpočtu čisté mzdy projevilo nové nemocenské pojištění pro zaměstnance a snížení limitu, při kterém se platí daň 23%.
Od začátku roku 2024, by se zaměstnancům mohla začít srážek z výplaty více peněz. Kromě běžného sociálního a zdravotního pojištění (6,5% a 4,5%), a daně (15%, resp. 23%), by se nově mohlo srazit i nemocenské pojištění.
Nemocenské pojištění pro zaměstnance by měl být 0,6% z hrubé mzdy.
Vláda si slibuje, že by takto mohla vybrat od zaměstnanců až 13 miliard korun. O tuto sumu, by se tedy všem snížila jejich čistá mzda. U zaměstnance s hrubou mzdou 35 000 Kč, to dělá 210 Kč měsíčně (2 520 Kč za rok).
Nemocenské pojištění, aktuálně platí jenom zaměstnavatel. Ten v rámci sociálního pojištění (24,8%), odvádí na nemocné pojištění 2,1% z hrubé mzdy zaměstnance.
U některých zaměstnanců (těch kdo mají vysokou mzdu), by se zvýšila i daň z výplaty. Zvýšená daň z výplaty (23%), by se platila při nižším příjmu, než jak je tomu nyní.
Aktuálně je základní daň z výplaty 15% (to by se nakonec nemělo měnit). Zvýšená daň se platí při vysoké hrubé mzdě:
V roce 2024 by se měly zrušit některé daňové slevy a daňové výjimky. Rušit by se měla daňová sleva za umístění dítěte ve školce. U daňové slevy na manželku, se změní podmínky (uplatnit ji bude moci méně lidí):
Vláda také plánuje omezení daňové uznatelnosti u zaměstnaneckých benefitů. Vláda přímo neříká, že by se měly zrušit – pokud si je ale firmy nebudou moci odečíst z daní, pak je asi většina z nich zruší. Pro různé nepeněžní příspěvky, bude od roku 2024 zaveden limit – maximálně 1/2 průměrné mzdy (v roce 2024 tedy maximálně do 21 984 Kč).
Je otázkou, jak se ke zrušení firmy postaví. Některé by mohl zrušené benefity pro zaměstnance kompenzovat zvýšením výplaty. Určitě by to ale nebylo v plném rozsahu.
Navíc by řada firem zvyšovala výplaty v roce 2024 tak jako tak (stále je vysoká inflace). Takže to pro většinu zaměstnanců zřejmě nebude žádná velká výhra. Možná dostanou přidáno „něco málo“ navíc, ale v celkovém součtu si moc nepolepší.
Vláda také plánuje zavést evidenci lidí, co pracují na dohodu. To by se týkalo především těch, kdo pracují na dohodu DPP (dohoda o provedení práce).
Aktuálně se u dohody DPP, platí sociální a zdravotní pojištění pouze v případě, že je příjem v jednom měsíci nad 10 000 Kč.
Lidé tak mohou mít třeba i tři dohody (u tří různých zaměstnavatelů). Pokud si pohlídají, aby žádná dohoda nepřekročila limit, tak nemusí platit sociální a zdravotní pojištění (což je výhodné i pro firmy).
Nově by se všechny dohody evidovaly u ČSSZ. A byly by dva limity, od kterých by se platilo pojištění:
V řadě případů, tak začnou být dohody méně výhodné. Jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele. Od roku 2024, budou muset zaměstnavatelé nově platit dohodářům i dovolenou. Práce na dohodu se tak firmám podstatně prodraží.
Původně chtěla vláda, aby pracující důchodci neplatili sociální pojištění (a současně by se jim už za práci během důchodu nezvyšovaly důchody).
Aktuálně pro pracující důchodce platí stejné podmínky, jako pro další zaměstnance. I během důchodu musí platit sociální (důchodové) pojištění. Za to si následně mohou požádat o přepočítání důchodu (zvýšení důchodu je pak ale jen velmi malé).
Vláda původně chtěla, aby se pracujícím důchodcům přestalo srážet sociální pojištění (a už si nemohli žádat o přepočítání důchodu).
Tato změna ale nakonec byla odložena, a vláda se k ní chce vrátit až někdy v budoucnu.
Výše uvedené změny, ale rozhodně nejsou ani zdaleka všechny, které vláda plánuje pro rok 2024. Je jich podstatně více:
>
Pokud máte nějaký dotaz nebo potřebujete poradit - přepněte se do klasické verze webu. Na mobilní verzi se diskuse nezobrazuje.
Návštěvník tohoto webu bere na vědomí skutečnost, že všechny informace v článcích, i reakce v diskusích jsou vyjádřením osobního subjektivního názoru. Uvedené informace nejsou vyjádřením právního názoru. Provozovatel tohoto webu neodpovídá za jejich věcnou správnost.