Novela zákoníku práce 2023: Nárok na dovolenou u DPP a DPČ, home-office, a další změny

Novela zákoníku práce 2023: Nárok na dovolenou u DPP a DPČ, home-office, a další změny

V roce 2023, se projedná změna zákoníku práce. Novela ZP 2023, by měla přinést nárok na placenou dovolenou při práci na dohodu DPP a DPČ (zřejmě od roku 2024). U dohody bude i nárok na příplatek za svátek, práci o víkendu nebo v noci. Budou stanoveny i podmínky pro práci na dálku (home-office).

Během dubna 2023, schválila vláda aktuální podobu novely zákoníku práce (viz zde). Ta obsahuje několik zásadních změn (nárok na dovolenou u DPP a DPČ a další změny pro dohody, podmínky práce na home-office, nové informační povinnosti pro zaměstnavatele a jiné změny).

Novela zákoníku práce, by se měla během roku 2023, schvalovat v Parlamentu a Senátu (změny zatím nejsou definitivně schválené). Pokud budou změny schváleny, pak by mohli platit již v roce 2024.

Nárok na dovolenou u dohody DPP a DPČ

Nejvíce změn, se v aktuální novele zákoníku práce, týká práce na dohodu. Patří sem i zákonný nárok na placenou dovolenou, u dohody o provedení práce (DPP) a dohody u pracovní činnosti (DPČ).

Na dovolenou bude nárok u dohody, po odpracování alespoň 4 týdnů a současně minimálně 80 hodin.

Pro nárok na dovolenou, bude u dohody DPP a DPČ stanovena teoretická pracovní doba 20 hodin týdne (bez ohledu na skutečnost). Za každých skutečně odpracovaných 20 hodin, bude vznikat nárok na 1,5 hodiny dovolené.

Pokud by se jednalo o práci na dohodu o pracovní činnosti (DPČ), s týdenní pracovní dobou 20 hodin, pak by za rok mohl být nárok na 80 hodin placené dovolené za rok (tj. na 4 týdny stejně, jako u jiných zaměstnanců).

Stejně jako u klasického pracovního poměru bude i u dohody platit, že pokud zaměstnanec nebude mít možnost vyčerpat dovolenou během pracovního vztahu, bude mít nárok na proplacení nevyčerpané dovolené, při ukončení pracovní smlouvy.

I ostatní podmínky, pro čerpání dovolené, výpočet poměrné doby dovolené (pokud není odpracován celý rok), by měly být podobné jako u zaměstnanců v pracovním/služebním poměru.

Zpřísnění podmínek pro dohody od 1. 7. 2024 – evidence na ČSSZ, placení pojištění

Pro práci na dohodu, se plánují i další změny, které nevyplývají z novely zákoníku práce. Společně s daňovou reformou a dalšímu úspornými opatřeními, představila vláda záměr přísnějšího dohledu nad dohodami.

Podle záměru vlády, by se nově všechny dohody evidovaly u ČSSZ (Česká správa sociálního zabezpečení). Od určitého limitu (sčítaly by se všechny dohody), by automaticky vznikla povinnost zaplatit pojištění:

  • Práce na dohodu pro jednoho zaměstnavatele, limitem bude 25% průměrné mzdy (v roce 2024 to bude 10 500 Kč)
  • Práce na dohodu pro více zaměstnavatelů, limitem bude 40% průměrné mzdy (v roce 2024 to bude 17 500 Kč)

Pokud by součet všech dohod (u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů), překročil příslušný limit (výše měsíčního hrubého příjmu), pak vznikne povinnost zaplatit pojištění

Povinnost zaplatit pojištění bude mít primárně zaměstnavatel. Pokud ale zaměstnanec neoznámí, že má i další dohody (u jiných firem), pak by měl povinnost zaplatit pojištění zaměstnanec.

Pokud bude tato změna schválena, pak by již nebylo možné, aby měli lidé třeba 3 dohody DPP s příjmem do 10 000 Kč, a vyhýbali se tak placení pojištění.

Počet dohod a výše příjmu i nadále nebude omezen. Bude ale nutné častěji platit zákonné pojištění (což prodraží dohody pro zaměstnavatele a bude méně výhodné i pro dohodáře).

Možnost přechodu z dohody na pracovní poměr na dobu neurčitou

Novela zákoníku práce, dále přinese možnost, aby si lidé pracující na dohodu, mohli požádat zaměstnavatele o převedení na stálý pracovní poměr na dobu neurčitou.

Pokud bude mít zaměstnanec odpracováno alespoň 180 dní za posledních 12 měsíců, bude moci požádat zaměstnavatele o převedení na pracovní poměr s dobou neurčitou.

Zde je ale změna zákoníku práce dosti „bezzubá“. Zaměstnavatel má totiž pouze povinnost, aby na tuto žádost písemně odpověděl. Nemá povinnost, dát zaměstnanci pracovní poměr na dobu neurčitou.

Nárok na příplatky za svátek, víkend nebo práci v noci

Lidé s dohodou DPP a DPČ, budou mít také nově nárok na příplatky za práci ve státní svátek, za práci o víkendu nebo v noci.

Na příplatky, sice mohl být u dohody nárok už nyní (pokud si to zaměstnanec a zaměstnavatel dohodli), nebyla to ale povinnost. Po schválení novely (zřejmě od roku 2024), už ale budou tyto příplatky povinné.

Pokud bude zaměstnanec s dohodou pracovat ve státní svátek (nebo v noci, či o víkendu), bude mít nárok na stejný příplatek, jako běžný zaměstnanec.

Podmínky pro home-office (práce z domu/práce na dálku)

Novela zákoníku práce, která se řeší v roce 2023, by měla přinést jasné podmínky pro možnost práce na dálku (home-office).

Zaměstnavatel bude mít nově možnost nařídit práci na dálku – pouze ale v některých případech (pokud je možný takový výkon práce, pokud k tomu má zaměstnanec vhodné podmínky, a pouze na nezbytně nutnou dobu, popř. pokud to nařídí vláda nebo jiný „orgán“ jako v době epidemie COVID).

V ostatních případech, je možná práce na dálku pouze na základě písemné dohody, mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Oproti původním návrhům, už ale zaměstnavatel nemusí řešit BOZP, nebo zajišťovat technické vybavení.

Příplatek za práci z domu (home-office) – kompenzace nákladů

Zákoník práce by měl také nově stanovit možnost kompenzace nákladů spojených s výkonem práce na dálku.

MPSV by mělo vydat příslušnou vyhlášku, a zaměstnanec bude mít nárok na paušální částku („příplatek za práci z domu“, který by měla pokrýt zvýšené náklady na energie, apod., které může mít zaměstnanec při práci z domu).

Povinný nárok na home-office (práci z domu) pro některé zaměstnance?

Původně měla novela zákoníku práce obsahovat inárok“ na možnost práce z domu, pro některé skupiny zaměstnanců.

Výsledná podoba novely ale mluví pouze o tom, že těhotné ženy, osoby pečující o dítě do 9 roků nebo osoby závislé na péči, mají právo na písemné zdůvodnění, proč byla zamítnuta jejich žádost o práci na dálku.

Tj. o možnost práce z domu si může požádat každý zaměstnanec, u většiny to může zaměstnavatel zamítnout bez jakéhokoliv zdůvodnění, pouze u některých zaměstnanců bude muset dát i nějaké písemné zdůvodnění, proč to nejde.

Další změny v zákoníku práce (novela ZP 2023)

Novela zákoníku práce, dále změní podmínky pro doručování písemností (například výpovědi při ukončení zaměstnání). Novela zákoníku nově požaduje, aby se zásadní dokumenty, doručovaly přednostně do vlastních rukou.

Současně ale bude možné, aby si zaměstnavatel a zaměstnanec dohodli i jiné formy doručení (například ujednáním v pracovní smlouvě). Pak by bylo možné i doručení výpovědi elektronicky (emailem, datovou schránkou, apod.).

Při elektronickém doručení výpovědi, by současně platila i fikce doručení. Zpráva (například výpověď) se  po  uplynutí 15denní lhůty ode dne dodání, bude považovat za řádně doručenou. Což by znamenalo, že by se už zaměstnanci nemohli vyhýbat převzetí výpovědi (jako se tomu někdy děje nyní).

Diskuze

Pokud máte nějaký dotaz nebo potřebujete poradit - přepněte se do klasické verze webu. Na mobilní verzi se diskuse nezobrazuje.

Další odkazy

Návštěvník tohoto webu bere na vědomí skutečnost, že všechny informace v článcích, i reakce v diskusích jsou vyjádřením osobního subjektivního názoru. Uvedené informace nejsou vyjádřením právního názoru. Provozovatel tohoto webu neodpovídá za jejich věcnou správnost.