Kalkulačka nemocenská – kolik je za neschopenku?

V případě, že jste zaměstnání a onemocníte, od 15 dne vám vzniká nárok na výplatu nemocenských dávek (tzv. „nemocenská“). Spočítejte si, kolik peněz byste mohli v případě nemoci dostat, a jaké všechny podmínky, a omezení jsou s nemocenskou spojeny. Od 1. 1. 2015 také dochází k drobnému navýšení redukčních hranic, výsledná částka, kterou dostanete při pracovní neschopnosti je tedy o něco málo vyšší než v roce 2014.

Online výpočet – nemocenská 2015 a náhrada mzdy za prvních 14 dní

Kdo má nárok na nemocenskou?

Základním předpokladem nároku na nemocenskou je to, že jste účastníkem nemocenského pojištění. Pozor na to, abyste si nemocenské pojištění nepletli se zdravotním pojištěním. Jedná se o dvě různé věci. Kdo tedy má nárok na nemocenskou?

• Nárok mají všichni zaměstnanci v „klasickém“ pracovním poměru, nemocenské pojištění za ně hradí zaměstnavatel, nemocenskou dostávají od 15 dne (4 – 14 den pracovní neschopnosti pak dostávají náhradu mzdy od zaměstnavatele
• Nárok mají i všichni OSVČ kteří si platí dobrovolné nemocenské pojištění (platí se ČSSZ, minimální výše je 115 Kč, maximální výše je navázána na vyměřovací základ, tj. na to kolik OSVČ platí na sociálním pojištění)

Tyto osoby naopak nárok na nemocenskou nemají:

• Osoby, které pracují na dohodu o provedení práce a jejich měsíční příjem je nižší než 10 000 Kč (pak za ně zaměstnavatel neodvádí nemocenské pojištění, a na nemocenskou jim nárok nevzniká)
• Osoba, která vykonává práci, u které byl sjednán příjem (tzv. „rozhodný příjem“) nižší než 2500 Kč
• OSVČ kteří si nehradí nemocenské pojištění

Kolik je nemocenská v roce 2015?

Základem pro stanovení výše nemocenské jsou hrubé příjmy (nebo v případě OSVČ výše plateb na nemocenské pojištění). Na základě hrubé mzdy (zpravidla se posuzuje období poslední 12-ti měsíců) se určí tzv. denní vyměřovací základ. Zjednodušeně je možné říci, že je to součet všech příjmů v daném období vydělený počtem dní.

Příklad výpočtu: Pokud by naše hrubá mzda byla stále stejná a ve výši 35 000 Kč měsíčně, pak by denní vyměřovací základ byl 1150,69 Kč. Tj. vzorec (35000 * 12) / 365 = 1150,69

Redukční hranice – nemocenská v roce 2015

Pro stanovení výše nemocenské se denní vyměřovací základ redukuje (tj. z původní částky se započítá pouze poměrná část). Od 1. 1. 2015 došlo k drobnému navýšení redukčních hranic a to takto:

• První redukční hranice, která v roce 2014 byla 865 Kč, se od 1. 1. 2015 zvyšuje na 888 Kč
• Druhá redukční hranice, která v roce 2014 byla 1298 Kč, se od 1. 1. 2015 zvyšuje na 1331 Kč
• Třetí redukční hranice, která v roce 2014 byla 2595 Kč, se od 1. 1. 2015 zvyšuje na 2662 Kč.

Pro výpočet redukovaného denního vyměřovacího základu pak platí tyto pravidla:

• z částky do 888 Kč se počítá 90 %
• z částky od 888 Kč do 1 331 Kč se počítá 60 %
• z částky od 1 331 Kč do 2 662 Kč se počítá 30 %
• z částky nad 2 662 Kč se už nic nezapočítává

Příklad výpočtu: Paní Nováková má hrubou mzdu 35000 Kč, pro svého stávajícího zaměstnavatele pracuje již vice než 12 měsíců, a za poslední rok nebyla v pracovní neschopnosti:

• denní vyměřovací základ bude mít paní Dvořáková = 1 150,69 Kč
• redukovaný vyměřovací základ bude mít paní Dvořáková = 957 Kč
• denní nemocenská dávka pak bude 575 Kč (započítává se 60%

Pokud by tedy naše „hypotetická“ paní Dvořáková byla nemocná 60 dní, pak by výsledek vypadal takto:

• první 3 dny pracovní neschopnosti = 0 Kč
• 4 až 14 den pracovní neschopnosti = náhrada mzdy od zaměstnavatele = cca 854 Kč/den, tj. 8540 Kč
• 15 – 60 den pracovní neschopnosti = nemocenské dávky = 575 Kč/den = 25 875 Kč (resp. 17 250 za měsíc)

Redukční hranice – náhrada mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti

Náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel za 4 – 14 den pracovní neschopnosti (v případě že je nařízena karanténa, pak se jedná o 1 – 14 den) se vypočítává obdobně jako nemocenské dávky. Rozhodujícím údajem je zde ale průměrná hrubá hodinová mzda. I ta se redukuje a z ní pak zaměstnanci v pracovní neschopnosti náleží 60%. Na náhradu mzdy za 4 – 14 den pracovní neschopnosti mají nárok jenom zaměstnanci, na OSVČ se nevztahuje.

Redukční hranice u náhrady mzdy za prvních 14 pracovní neschopnosti v roce 2015:

• z částky do 155,40 Kč se počítá 90 %
• z rozdílu částky 155,40 a 232,93 Kč se počítá 60 %
• z rozdílu částky 232,93 Kč a 465,85 Kč se počítá 30 %
• k částce nad 465,85 Kč se už nepřihlíží

Nemocenská a náhrada mzdy – další podmínky

• Náhradu mzdy na rozdíl od nemocenské vyplácí zaměstnavatel
• Náhrada mzdy nenáleží za kalendářní dny (jako nemocenská), ale za skutečně neodpracované hodiny (resp. směny)
• OSVČ (i když si platí dobrovolné nemocenské pojištění) nemají nárok na náhradu mzdy
• V případě že je u zaměstnance v pracovní neschopnosti nařízena karanténa, pak má nárok na náhradu mzdy i za první 3 dny pracovní neschopnosti
• Nárok na nemocenskou vzniká i po skončení pracovního poměru, platí zde ochranná lhůta 7 dní
• Pokud zaměstnanec nastoupí do pracovní neschopnosti ve lhůtě 7 dní od konce pracovního poměru, pak nemá nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele (tj. 1 – 14 den nedostane nic), ale od 15 dne má nárok na nemocenské dávky
• Maximální nemocenská může být 879 Kč/den (tj. 26 370 Kč/měsíc), to vyplývá z redukčních hranic, od určité výše platu se již nemocenská nezvyšuje

Diskuze

Pokud máte nějaký dotaz nebo potřebujete poradit - přepněte se do klasické verze webu. Na mobilní verzi se diskuse nezobrazuje.

Další odkazy

Návštěvník tohoto webu bere na vědomí skutečnost, že všechny informace v článcích, i reakce v diskusích jsou vyjádřením osobního subjektivního názoru. Uvedené informace nejsou vyjádřením právního názoru. Provozovatel tohoto webu neodpovídá za jejich věcnou správnost.