V této kalkulačce si můžete spočítat peněžitou pomoc v mateřství (PPM) v roce 2024, na kterou máte nárok během mateřské dovolené. Podívejte se na podmínky, nebo jak získat maximální mateřskou pro OSVČ.
Na mateřskou mají nárok jak zaměstnanci, tak i živnostníci (OSVČ). V této kalkulačce si můžete spočítat, na jak vysokou mateřskou byste měli nárok, jako OSVČ. Kalkulačku pro výpočet mateřské dovolené (peněžité pomoci v mateřství), pro zaměstnance v roce 2024, najdete zde.
V doprovodném textu se podíváme na to, jaké jsou podmínky pro mateřskou u OSVČ. A v čem se liší peněžitá pomoc v mateřství pro zaměstnance a pro živnostníky. A jak získat maximální mateřskou, jako OSVČ.
OSVČ nikdy nemá nárok na mateřskou dovolenou. Mateřská dovolená je volno, které zaměstnanci poskytuje zaměstnavatel v souvislosti s porodem a následnou péčí o dítě. Délka mateřské dovolené je 28 týdnů (na jedno dítě) nebo 37 týdnů (na dvojčata a více dětí). Začátek mateřské dovolené je pro zaměstnance od 6 – 8 týdne před porodem.
Protože OSVČ nemá zaměstnavatele, tak logicky nemá nárok ani na pracovní volno. Případné volno si OSVČ určuje sama.
Termín „mateřská“ (resp. mateřská dovolené) se často plete. To, na co má OSVČ v souvislosti s porodem nárok, je peněžitá pomoc v mateřství (PPM). To je finanční dávka, vyplácená státem (ČSSZ) na základě nemocenského pojištění.
Na peněžitou pomoc v mateřství mají nárok jak zaměstnanci (během mateřské dovolené). Nebo právě i OSVČ, pokud si platí nemocenské pojištění.
Po skončení mateřské dovolené (u zaměstnanců), nebo po skončení výplaty peněžité pomoci v mateřství, je pak nárok na rodičovskou dovolenou (zaměstnanci) a na rodičovský příspěvek (zaměstnanci i OSVČ).
Základní podmínkou, aby měla OSVČ nárok na PPM, je účast na nemocenském pojištění. Zatímco zdravotní a sociální pojištění musí OSVČ platit povinně, nemocenské pojištění je dobrovolné.
Aby měla OSVČ nárok na PPM, pak si musí nemocenské pojištění platit nejméně 270 kalendářních dní v posledních dvou letech před porodem. A současně nejméně 180 dní (z těch 270 dní) musí být placeno v posledním roce před začátkem mateřské.
K placení nemocenského pojištění se OSVČ může přihlásit buď při zahájení podnikání, nebo při podávání ročního přehledu o příjmech (kdy se určuje i nová výše záloh na sociální pojištění). Nebo je možné, se k nemocenskému pojištění přihlásit, i kdykoliv v průběhu podnikání.
Nemocenské pojištění se nedá doplatit zpětně. Pokud OSVČ zjistí, že už je nějakou dobu těhotná, pak je obvykle pozdě na to, začít s placením nemocenského pojištění. Je na to nutné myslet včas, a přihlásit se k nemocenskému pojištění, už když OSVČ těhotenství plánuje.
Minimální nemocenské pojištění je v roce 2024 ve výši 216 Kč měsíčně. To není mnoho. Při takto nízké platbě na nemocenské pojištění, je ale i výsledná výše „mateřské“, jen velmi nízká. Platba 216 Kč měsíčně odpovídá vyměřovacímu základu 8000 Kč měsíčně.
Výše mateřské by pak byla stejná, jako u zaměstnance s měsíční hrubou mzdou 8000 Kč. Tedy ve výsledku jen 185 Kč za jeden kalendářní den. Což je 5 550 Kč měsíčně (za 30 dní). A to opravdu není mnoho.
Aby měla OSVČ co nejvyšší mateřskou, musí si co nejdříve začít platit maximální zálohy na nemocenské pojištění. Bohužel to ale není tak, že by si OSVČ mohla platit libovolnou výši nemocenského pojištění.
Pokud by se jednalo o začínajícího podnikatele (u kterého se nedá stanovit vyměřovací základ za předchozí rok podnikání), pak je maximální výše nemocenského pojištění 594 Kč měsíčně (v roce 2024). To odpovídá hrubé mzdě 21 984 Kč u zaměstnance. Pak by mateřská byla 507 Kč na jeden den, tj. 15 210 Kč měsíčně.
Pokud už OSVČ podniká delší dobu, pak se pro maximální výši nemocenského pojištění vychází z příjmů z podnikání. Ty se dokládají vždy po podání daňového přiznání. Obvykle na začátku května.
Vyměřovací základ pro nemocenské pojištění je stejný, jako vyměřovací základ pro sociální pojištění. Je to 55% ze zisku OSVČ (z celkových příjmů OSVČ po odečtení nákladů).
Pokud má někdo v daňovém přiznání vysoké náklady (a díky tomu pak platí nízké daně a nízké zálohy na sociální pojištění), pak má následně i nízkou mateřskou.
Pokud OSVČ nesplní podmínky, pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, pak má určitě nárok na rodičovský příspěvek. Na ten je nárok buď po ukončení výplaty „mateřské“ (PPM). Nebo od narození dítěte.
Výše rodičovského příspěvku je stejná jak pro zaměstnance, tak pro OSVČ (nebo i pro studenty, či nezaměstnané).
Rodičovský příspěvek se od 1. 1. 2024 zvyšuje – ale jenom pro některé maminky. Na zvýšení je nárok pouze u dětí, které se narodí v roce 2024:
Rodičovský příspěvek v roce 2024 pro děti narozené od 1. 1. 2024:
Rodičovský příspěvek v roce 2024 pro děti narozené do 31. 12. 2023:
Pokud neměl OSVČ nárok na mateřskou (a není možné v žádosti o rodičovský příspěvek doložit příjem druhého rodiče), pak je maximální měsíční částka 13 000 Kč.
V době kdy OSVČ dostává peněžitou pomoc v mateřství, nesmí osobně vykonávat podnikatelskou činnost. Není nutné podnikání přerušit, nebo ukončit, pokud výkon činnosti provádí například zaměstnanci.
Během čerpání rodičovského příspěvku už ale žádné takové omezení není. Je tedy možné podnikat bez omezení (výše příjmu nehraje roli) a současně dostávat rodičovský příspěvek.
Pokud máte nějaký dotaz nebo potřebujete poradit - přepněte se do klasické verze webu. Na mobilní verzi se diskuse nezobrazuje.
Návštěvník tohoto webu bere na vědomí skutečnost, že všechny informace v článcích, i reakce v diskusích jsou vyjádřením osobního subjektivního názoru. Uvedené informace nejsou vyjádřením právního názoru. Provozovatel tohoto webu neodpovídá za jejich věcnou správnost.