Kalkulačka doplatek na bydlení (dávky hmotné nouze)

Doplatek na bydlení je jedna ze dvou sociálních dávek na bydlení, která je poskytována v rámci systému sociálních dávek. Doplatek na bydlení se vyplácí ale pouze v poměrně specifických případech. Tou hlavní dávkou pro lidi s velkými náklady na bydlení a nízkými příjmy je příspěvek na bydlení. Doplatek na bydlení je určen jen pro ty, kdo jsou ve hmotné nouzi. A současně pro ty, kdo i přes to, že již mají nárok na příspěvek na bydlení, a příspěvek na živobytí nejsou schopni pokrýt všechny výdaje spojené s bydlením (podrobněji viz níže)

Online výpočet – doplatek na bydlení, hmotná nouze

Tato kalkulačka pro výpočet sociální dávky doplatek na bydlení vám umožní spočítat, jestli máte nárok na tuto sociální dávku. Výpočet je ale pouze orientační – problematika sociálních dávek hmotné nouze je poměrně složitá. V této kalkulačce například počítáme jako částku živobytí pouze životní minimum. Ve skutečnosti je stanovení částky živobytí trochu složitější. Přesné informace o tom, jestli opravdu máte nárok na tuto dávku, vám sdělí na Úřadu práce.

Kdo má nárok na doplatek na bydlení

Jak již bylo zmíněno v úvodu tohoto článku, doplatek na bydlení se poskytuje jen v konkrétních, specifických případech. Mnoho lidí si doplatek na bydlení plete s příspěvkem na bydlení, což je úplně jiná dávka. Informace o tom, pro koho, a za jakých podmínek je určený příspěvek na bydlení najdete zde.

Nárok na doplatek na bydlení vzniká pouze v případech, kdy se jedná o osobu (nebo skupinu společně posuzovaných osob – rodina, matka s dětmi apod.) ve hmotné nouzi. Zákon o hmotné nouzi poměrně přesně popisuje, kdo může být považován za osobu ve hmotné nouzi, a kdo ne. Například ten kdo je ve výkonu trestu odnětí svobody se za osobu ve hmotné nouzi nepovažuje, i když nemá vůbec žádné příjmy. Zjednodušeně je možné říci, že hmotná nouze je situace, kdy jsou vaše příjmy nižší než životní minimum nebo existenční minimum, resp. částka živobytí.

Nárok na doplatek na bydlení pak zpravidla vzniká pouze těm, kdo již mají schválený příspěvek na bydlení a současně příspěvek na živobytí (existují ale různé výjimky). Pokud jsou příjmy tak nízké a současně náklady tak vysoké, že ani s příspěvkem na bydlení a příspěvkem na živobytí, po zaplacení všech opodstatněných nákladů na bydlení, nezůstane ani částka živobytí, pak je možné poskytnout ještě tuto sociální dávku.

Kolik je doplatek na bydlení

Výše doplatku na bydlení se stanoví jako rozdíl mezi živobytím (částka živobytí pro jednotlivce nebo skupinu společně posuzovaných osob) a skutečnými příjmy, od kterých se odečítají náklady na bydlení a poskytnutý příspěvek na bydlení. Tedy zjednodušeně, pokud po zaplacení nákladů na bydlení (i při započítání příspěvku na bydlení) zůstává nižší částka, než je částka živobytí, doplatek na bydlení dorovná tyto příjmy na úroveň částky živobytí.

U nákladů na bydlení platí, že se zpravidla započítávají skutečné náklady na bydlení (na základě doložených, zaplacených účtů, složenek, faktur). Zároveň ale platí, že tyto náklady na bydlení nemusí být uznány v plné výši. To se týká například účtů za elektřinu, plyn, vodu apod. U nich je v zákonu stanoveno, jaká část může být proplacena. Pokud by měl někdo například na zahradě bazén a tím pádem platil vysoký účet za vodu, je logické, že mu tyto výdaje nebudou zohledněny.

To, jaké náklady je možné uznat, upravuje paragraf 34, zákona číslo 111/2006 Sb. O pomoci ve hmotné nouzi:

§ 34

(1) Do odůvodněných nákladů na bydlení se započítává

a) nájemné, popřípadě obdobné náklady spojené s družstevní a vlastnickou formou bydlení, a pravidelné úhrady za služby spojené s užíváním bytu; nájemným se rozumí nájemné hrazené v nájemních bytech, a to až do výše, která je v místě obvyklá, popřípadě nájemné až do výše cílového nájemného podle zákona o jednostranném zvyšování nájemného z bytu; obdobnými náklady spojenými s družstevní formou bydlení se rozumí výše prokazatelných nákladů, maximálně však do výše nákladů uvedených pro tuto formu bydlení v zákoně o státní sociální podpoře; úhradou služeb bezprostředně spojených s užíváním bytu, případně obdobnou vlastnickou formou bydlení, se rozumí úhrada za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody, za úklid společných prostor v domě, za užívání výtahu, za dodávku vody z vodovodů a vodáren, za odvádění odpadních vod kanalizacemi, za osvětlení společných prostor v domě, za odvoz tuhého komunálního odpadu, za vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, popřípadě další prokazatelné a nezbytné služby související s bydlením,

b) úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií; úhradou prokazatelné nezbytné spotřeby energií se rozumí úhrada dodávky a spotřeby elektrické energie, plynu, případně výdaje na další druhy paliv, a to ve výši, která je v místě obvyklá, a

c) v případech hodných zvláštního zřetele při užívání jiné než nájemní nebo vlastnické formy bydlení úhrada nákladů uvedená v písmenech a) a b), maximálně však do výše normativních nákladů podle zákona o státní sociální podpoře.

(2) Výše úhrady za prokazatelnou nezbytnou spotřebu energií se stanoví jako průměrná cena za dodávku energií pro bytovou jednotku určité velikosti podle sdělení příslušných dodavatelů těchto energií, nejvýše však ve výši skutečných úhrad.

(3) V odůvodněných případech lze navýšit částky zjištěné podle odstavce 2 až o 10 %. Za odůvodněný případ se považuje zejména dlouhodobá nemoc osoby a vyšší spotřeba energií z důvodu těžkého zdravotního postižení.

Jak se počítá doplatek na bydlení

Pro stanovení výše doplatku na bydlení jsou rozhodující tyto údaje:

• Počet dospělých osob a počet dětí (na základě toho se určuje částka živobytí)
• Výše příspěvku na bydlení a výše příspěvku na živobytí – pokud jsou tyto sociální dávky poskytovány
• Jaké jsou náklady na bydlení
• Jaké jsou příjmy – tedy výplata ze zaměstnání, podpora ve nezaměstnanosti, nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství, důchod, rodičovský příspěvek, přídavky na dítě, příjmy z podnikání atd.

Podobně jako u příspěvku na živobytí i u doplatku na bydlení je rozhodující výpočet částky na živobytí. To, jak se započítávají jednotlivé příjmy, a jak přesně se stanovuje částka živobytí, najdete popsáno u kalkulačky pro výpočet příspěvku na živobytí zde.

Jak získat doplatek na bydlení

Doplatek na bydlení, podobně jako i ostatní sociální dávky, vyřídíte na Úřadu práce. Doplatek na bydlení spadá do oblasti hmotné nouze. Při žádosti budete muset doložit příjmy a náklady na bydlení za poslední 3 měsíce. Resp. pokud jste již žádali nebo současně žádáte o příspěvek na živobytí, pak vám to stačí dokládat pouze jednou (u obou dávek hmotné nouze se dokládají stejné informace). Kromě příjmů a nákladů, se u těchto dávek také posuzuje celková sociální a majetková situace.

Obdobně, jako u příspěvku na bydlení, i pro doplatek na bydlení platí, že nárok na něj má primárně ten, kdo má v bytě trvalé bydliště (i když existují specifické výjimky, kdy je možné tuto dávku poskytnout i bez trvalého bydliště). Dále také ten, kdo žádá o dávku, musí být majitelem bytu nebo nájemce (opět, existují určité výjimky, kdy se jedná například o bydlení pouze v části bytu nebo například na ubytovně).

Diskuze

Pokud máte nějaký dotaz nebo potřebujete poradit - přepněte se do klasické verze webu. Na mobilní verzi se diskuse nezobrazuje.

Další odkazy

Návštěvník tohoto webu bere na vědomí skutečnost, že všechny informace v článcích, i reakce v diskusích jsou vyjádřením osobního subjektivního názoru. Uvedené informace nejsou vyjádřením právního názoru. Provozovatel tohoto webu neodpovídá za jejich věcnou správnost.