Na podporu v nezaměstnanosti, mají živnostníci (OSVČ) nárok, při přerušení nebo ukončení podnikání. Podpora v nezaměstnanosti pro OSVČ od Úřadu práce, ale není moc vysoká. Pokud si živnostník platí jen minimální sociální pojištění (v roce 2025 je to 4759 Kč), pak je podpora velmi nízká. Jen pár tisíc korun.
Na podporu v nezaměstnanosti, mají nárok i podnikatelé (OSVČ, živnostníci), po ukončení nebo při přerušení podnikání. Podmínky pro nárok na podporu od Úřadu práce, jsou podobné, jako pro zaměstnance. I OSVČ musí splnit minimální dobu 12 měsíců.
Podpora v nezaměstnanosti, se u OSVČ vypočítá z vyměřovacího základu – díky tomu má většina živnostníků, podstatně nižší podporu v nezaměstnanosti, než kolik dostanou zaměstnanci (to samé platí i pro nemocenskou, mateřskou, nebo v budoucnu i pro důchod).
Pokud ale uvažujete o přerušení nebo ukončení živnosti (podnikání), pak si v následující kalkulačce můžete spočítat, kolik bude podpora pro živnostníky (OSVČ) v roce 2025.
Zatímco u zaměstnanců o výši podpory v nezaměstnanosti rozhoduje průměrná čistá mzda za poslední 3 měsíce, u živnostníků je to jiné.
Výpočet podpory pro OSVČ se provádí z jejich vyměřovacího základu pro sociální pojištění (zjednodušeně tedy z toho, jak vysoké sociální pojištění si během podnikání platí).
Výše podpory pro živnostníky, je obdobná, jako pro zaměstnance. I pro OSVČ to není nějaká pevná, částka, ale podpora v nezaměstnanosti se vypočítá, vždy na základě příjmů konkrétního podnikatele:
Doba, po kterou vám případně Úřad práce bude vyplácet podporu v nezaměstnanosti, je odstupňována podle věku, stejně jako u zaměstnanců:
Výše podpory v nezaměstnanosti pro živnostníky, tedy závisí na tom, jaké příjmy doložil OSVČ v posledním daňovém přiznání (v příslušném přehledu o příjmech pro ČSSZ).
Na základě příjmů z podnikání je stanoven vyměřovací základ pro sociální pojištění. Zpravidla je to jedna polovina ročního zisku (celkový příjem, od kterého se odečtou náklady).
Například pro OSVČ, s ročním příjmem 800 tisíc korun, který si uplatní náklady paušálem ve výši 60%, je zisk z podnikání 320 tisíc korun.
Vyměřovací základ pro sociální pojištění, je 55% ze zisku, tj. 176 tisíc korun. Přepočteno na měsíce je to 14 666 Kč. Z toho by pak OSVČ platil sociální pojištění 29,2%, tj. měsíčně 4 283 Kč.
Podpora v nezaměstnanosti, na základě tohoto vyměřovacího základu, by odpovídala podpoře, vypočítané na základě průměrné čisté mzdy 14 666 Kč u zaměstnance. Nebyla by tedy moc vysoká:
Jak je vidět z toho příkladu výpočtu podpory, tak ani OSVČ, který má už poměrně slušný obrat, nemusí mít nárok, na nějakou vysokou podporu v nezaměstnanosti.
Celá řada živnostníků, ale nemá příliš vysoké příjmy, takže si platí jen minimální sociální pojištění. Placení minimálního sociálního pojištění je pro všechny OSVČ povinné (pro ty kdo to mají jako hlavní činnost).
Nic jako nějaká „paušální“ minimální podpora v nezaměstnanosti, ve skutečnosti neexistuje. Ani pro zaměstnance, ani pro živnostníky.
Tím, že si většina OSVČ musí platit alespoň minimální sociální pojištění, tak se dá vycházet z toho, jaký mají minimální vyměřovací základ.
Pokud bychom měli OSVČ, který si platí jen minimální zálohy na sociální pojištění, pak by mu podpora v nezaměstnanosti vycházela, jako v následující tabulce.
Minimální podpora v nezaměstnanosti | V roce 2024 | V roce 2025 |
---|---|---|
Minimální záloha sociální pojištění | 3 852 Kč | 4 759 Kč |
Minimální vyměřovací základ (měsíčně) | 13 191 Kč | 16 295 Kč |
Podpora v nezaměstnanosti – první 2 měsíce | 8 574 Kč | 10 594 Kč |
Podpora v nezaměstnanosti – druhé 2 měsíce | 6 596 Kč | 8 149 Kč |
Podpora v nezaměstnanosti – zbytek doby | 5 936 Kč | 7 334 Kč |
Pro podporu v nezaměstnanosti je stanovena maximální hranice. Ta se odvíjí od průměrné mzdy v ČR v předchozím roce:
Podmínky pro nárok na podporu pro živnostníky, jsou obdobné, jako u zaměstnanců. I OSVČ musí splňovat minimální dobu účasti na důchodovém pojištění. A to nejméně 12 kalendářních měsíců ta poslední dva roky.
Nárok na podporu může vzniknout, i když podnikáte jen kratší dobu, než jeden rok. A to v případě, že vám do období posledních dvou roků, bude spadat nějaká jiná doba účasti na důchodovém pojištění (předchozí zaměstnání, dlouhodobá pracovní neschopnost, rodičovská dovolená apod.).
Další podmínkou, pro nárok na podporu v nezaměstnanosti, je ukončení nebo přerušení podnikání. Během doby, kdy je OSVČ aktivním podnikatelem, mu nemůže vzniknout nárok na podporu.
Pokud by si chtěl podnikatel vyřídit podporu od Úřadu práce, pak bude potřebovat především „potvrzení o účasti na důchodovém pojištění“. Ten mu vystaví příslušná OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení).
Při ukončení nebo přerušení podnikání, je potřeba nahlásit na ČSSZ (resp. místní OSSZ), že dochází k přerušení nebo ukončení podnikání. Společné s tím, si můžete rovnou nechat vystavit potvrzení, pro Úřad práce. Nebo to můžete řešit i elektronicky.
Dále je potřeba občanský průkaz a případně i další doklady (zápočtový list, potvrzení o výši průměrného měsíčního výdělek, potvrzení o ukončení rodičovské dovolené apod.).
Na Úřad práce je také vhodné zajít, nejpozději do 3 pracovních dnů, od přerušení živnosti nebo ukončení podnikání. Není to ale striktní podmínka.
Pokud máte nějaký dotaz nebo potřebujete poradit - přepněte se do klasické verze webu. Na mobilní verzi se diskuse nezobrazuje.
Návštěvník tohoto webu bere na vědomí skutečnost, že všechny informace v článcích, i reakce v diskusích jsou vyjádřením osobního subjektivního názoru. Uvedené informace nejsou vyjádřením právního názoru. Provozovatel tohoto webu neodpovídá za jejich věcnou správnost.