Aby OSVČ měla nárok na PPM, musí si nemocenské pojištění platit nejméně po dobu 270 kalendářních dní (tedy cca 9 měsíců). Minimální nemocenské pojištění je v roce 2024 zvýšeno na 216 Kč měsíčně.
Jak je to s nárokem na mateřskou (PPM, peněžitou pomoc v mateřství), u OSVČ v roce 2024? Za jakých podmínek má OSVČ nárok na mateřskou, a kolik je PPM v roce 2024? Připravili jsme pro vás online kalkulačku pro výpočet výše PPM pro OSVČ, která počítá podle aktualizovaných údajů k 1. 1. 2024. V doprovodném článku se pak podíváme na to, při splnění jakých podmínek má OSVČ nárok na mateřskou.
Na úvod upozorníme na to, že je nutné nezaměňovat mateřskou (dovolenou) a PPM (peněžitou pomoc v mateřství). Mateřská (dovolená), tak jak ji chápe zákon, je omluvené volno v zaměstnání, které ženám poskytuje zaměstnavatel v souvislosti s porodem a následnou péčí o dítě. Z logiky věci, že OSVČ nemá zaměstnavatele, tak nemá kdo poskytnout mateřskou dovolenou.
Něco jiného je ale peněžitá pomoc v mateřství (PPM). To je dávka, která se vyplácí ženám v době před porodem a po porodu. Podle počtu narozených dětí se PPM vyplácí buď 28 týdnů, nebo 37 týdnů.
OSVČ pak může mít nárok na PPM za předpokladu, že si platí nemocenské pojištění.
Asi každý ví, že OSVČ si musí platit sociální a zdravotní pojištění. To je povinnost, kterou ukládá zákon. Za zaměstnance platí pojištění zaměstnavatel (resp. část se zaměstnancům strhává z hrubé mzdy, část platí zaměstnavatel ze svého). Kromě sociálního a zdravotního pojištění ale zaměstnavatel platí ještě nemocenské pojištění.
Placení nemocenského pojištění není pro OSVČ povinné. Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné. Pokud chce OSVČ čerpat nemocenské dávky – pak si musí platit nemocenské pojištění. Minimální nemocenské pojištění, je v roce 2024 ve výši 216 Kč měsíčně. Maximální částka, kterou si OSVČ může platit, je 2,7% z vyměřovacího základu (jedna polovina ze zisku). Ten, kdo v předchozím roce nepodnikal, může platit maximální částku 594 Kč měsíčně.
U klasické nemocenské se to asi příliš nevyplatí (prvních 14 dní v neschopnosti je u OSVČ vždy neplacené). Něco jiného ale může být právě peněžitá pomoc v mateřství, která také spadá pod nemocenské dávky.
Aby OSVČ měla nárok na PPM, musí si nemocenské pojištění platit nejméně po dobu 270 kalendářních dní (tedy cca 9 měsíců), v posledních dvou letech před tím, než by podával/a žádost o PPM. To ale není vše.
Kromě výše uvedených 270 dní za poslední dva roky, si musí OSVČ platit nemocenské pojištění ještě nejméně 180 dní (z celkového počtu 270) v posledním roce.
A nakonec také musí být OSVČ aktivním účastníkem nemocenského pojištění v době, kdy si vyřizuje žádost o PPM.
Ve chvíli, kdy OSVČ zjistí, že je těhotná, tak už je obvykle pozdě na to, aby si začínala platit nemocenské pojištění. Těhotenství trvá přibližně 9 měsíců a minimální požadovaná doba pojištění je 270 dní (také 9 měsíců). Pokud žena zjistí, že je těhotná, tak už je zpravidla v prvním nebo druhém měsíci těhotenství. A to už je pozdě.
Nabízí se tedy logická otázka – dá se nemocenské pojištění doplatit zpětně? Tak aby žena splnila minimální požadovanou dobu nemocenského pojištění? Bohužel nedá. K placení nemocenského pojištění se dá přihlásit jen k datu, kdy je žádost podána (nebo do budoucna). Zpětné přihlášení nebo doplacení předchozích měsíců, možné není.
Podívejte se na další užitečné informace:
Výše „mateřské“ (peněžité pomoci v mateřství) pro OSVČ se počítá podle podobných pravidel jako PPM pro zaměstnance. I u OSVČ se vychází z vyměřovacího základu (pro sociální pojištění).
Vyměřovací základ pro sociální pojištění se dá jednoduše spočítat, jako 55% z rozdílu mezi příjmy (obratem) a náklady. Pokud má OSVČ za rok celkový příjem např. 1 000 000 Kč a současně uplatní náklady ve výši 60% (tj. 600 000 Kč), pak je vyměřovací základ 220 tisíc korun. Přepočteno na kalendářní měsíc je to tedy 18 334 Kč.
Výše PPM pro OSVČ s tímto vyměřovacím základem (za předpokladu že by si platila nemocenské pojištění ve výši 496 Kč měsíčně) by byla 423 Kč za každý kalendářní den (neboli 12 690 Kč za měsíc, resp. 82 908 Kč).
Při vyměřovacím základu 18 334 Kč je minimální nemocenské pojištění 216 Kč měsíčně (v takovém případě je PPM opravdu minimální). Maximální nemocenské pojištění je pak 496 Kč. Výše maximální platby na nemocenské pojištění je limitována tím, jaké příjmy a náklady má OSVČ.
Pokud OSVČ plánuje narození miminka, pak by si s dostatečným předstihem měla začít platit nemocenské pojištění. Pokud by si například začala platit nemocenské pojištění 12 měsíců před začátkem „mateřské“, tak na pojištění zaplatí cca 6 000 Kč (při měsíční platbě 496 Kč), ale za 28 týdnů získá celkem 82 908 Kč. Je ale nutné brát do úvahy, že současně by muselo být placeno sociální pojištění cca 5400 Kč měsíčně (tj. cca 65 000 Kč za 12 měsíců).
Horší je situace, kdy OSVČ těhotenství neplánuje, a nemocenské pojištění si neplatí. To už se pak nedá nic dělat.
Zatímco nárok na „mateřskou“ (peněžitou pomoc v mateřství), je podmíněn právě placením nemocenského pojištění, u rodičovského příspěvku je to jiné.
Rodičovský příspěvek spadá mezi sociální dávky. Vyplácí se buď po narození dítěte, nebo po ukončení výplaty PPM. Celková výše rodičovského příspěvku je v roce 350 000 Kč (na jedno dítě) nebo 525 000 Kč (na dvojčata).
Na rodičovský příspěvek má OSVČ nárok, i když nebude mít nárok na PPM. A to bez ohledu na výši příjmů. Je jedno jestli má OSVČ příjem pár desítek nebo stovek tisíc korun, nebo jestli má příjem několik miliónů korun. To je stejné jako u zaměstnanců. Na RP je nárok už jen z titulu péče o narozené dítě.
Pokud OSVČ nemá nárok na PPM (a není možné stavit vyměřovací základ na základě příjmu druhého rodiče), pak je aktuálně nárok na rodičovský příspěvek, maximálně do částky 13 000 Kč měsíčně (19 500 Kč na dvojčata). V takovém případě, by rodičovský vycházela na 23 měsíců (cca 2 roky).
Pokud máte nějaký dotaz nebo potřebujete poradit - přepněte se do klasické verze webu. Na mobilní verzi se diskuse nezobrazuje.
Návštěvník tohoto webu bere na vědomí skutečnost, že všechny informace v článcích, i reakce v diskusích jsou vyjádřením osobního subjektivního názoru. Uvedené informace nejsou vyjádřením právního názoru. Provozovatel tohoto webu neodpovídá za jejich věcnou správnost.