PPM neboli peněžitá pomoc mateřství se podobě, jako i jiné nemocenské dávky (nemocenská, ošetřovné), počítá z hrubé mzdy (u OSVČ je pak navázáno na vyměřovací základ).
Jste těhotná nebo plánujete těhotenství, a zajímalo by vás, jak na tom budete v době před porodem a po porodu po finanční stránce? Na této stránce najdete aktuální verzi kalkulačky pro výpočet výše peněžité pomoci v mateřství v roce 2024.
PPM neboli peněžitá pomoc mateřství se podobě, jako i jiné nemocenské dávky (nemocenská, ošetřovné), počítá z hrubé mzdy (u OSVČ je pak navázáno na vyměřovací základ, resp. výši měsíční platby nemocenského pojištění).
Vyměřovací základ pro nemocenské dávky bývá zpravidla uveden na výplatní pásce. Lze ho ale spočítat i tak, že svoji průměrnou hrubou mzdu vynásobíte 12 (počítá se totiž obvykle z posledních 12 měsíců, v posledním zaměstnání), a následně vydělíte počtem dní tj. 365.
Pokud má někdo průměrnou hrubou mzdu 35 000 Kč měsíčně, vyměřovací základ pro další výpočet výše PPM bude 1150,68 Kč.
Reálná výše PPM ale bude mnohem nižší. Při výpočtu se totiž provádí nejprve redukce vyměřovacího základu:
Výsledkem aplikace výše uvedených pravidel je pak tzv. redukovaný denní vyměřovací základ. Výše PPM na jeden den je pak 70% z redukovaného základu.
Příklad: Paní Nováková očekává narození prvního dítěte. Je zaměstnaná a její průměrná měsíční mzda je 35000 Kč/měsíčně
PPM se pak vyplácí za každý kalendářní den (včetně víkendů apod.). Za jeden měsíc (30 dní) tedy bude žena dostávat 24 180 Kč. Za celou dobu (196 dní) pak obdrží 157 976 Kč.
Pro těhotné ženy a ženy, kterým se narodilo dítě, jsou poskytovány dvě různé peněžní dávky. Jedná se konkrétně o:
Vzhledem k tomu že tyto dvě finanční dávky bývají často zaměňovány, povíme si jaký je mezi nimi rozdíl.
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) nebo také hovorově „mateřská“ je dávka, která je vyplácena na základě nemocenského pojištění. Týká se tedy především zaměstnanců (za které nemocenské pojištění platí zaměstnavatel). Může se ale týkat i těch OSVČ, kteří si platí dobrovolné nemocenské pojištění (výpočtu výše PPM pro OSVČ se pak věnuje samostatná kalkulačka)
PPM se vyplácí 196 dní při narození jednoho dítěte, a 259 dní, pokud by se narodila dvojčata (nebo vícerčata).
PPM se začíná vyplácet v době 6 – 8 týdnů před porodem a konkrétní termín si žena (po konzultaci s lékařem určuje sama).
Rodičovský příspěvek (RP) pak na rozdíl od PPM spadá mezi sociální dávky. Nárok na něj mají jak zaměstnanci, tak i OSVČ nebo nezaměstnaní (či studenti). Výše rodičovského příspěvku je stanovena na 300 000 Kč (resp. 450 000 Kč u dvojčat). Tato částka pak musí být vyčerpána nejpozději do 4 roků věku dítěte.
Během posledních dvou roků a zatím i na začátku roku 2024, je vysoká inflace. Rodičovský příspěvek, je často jedním z hlavních příjmů rodin s malými dětmi. Přesto se tato sociální dávka již nějakou dobu nezvyšovala. Kvůli vysoké inflaci, pak klesá jeho reálná hodnota.
I to je jeden z důvodů, proč vláda konečně schválila zvýšení rodičovského příspěvku. Platí to ale jenom omezeně – na více peněz bude nárok jenom u dětí, které se narodí od ledna 2024. Pro děti, narozené do konce prosince 2023, se nic nemění.
Rodičovský příspěvek se od 1. 1. 2024 zvyšuje o 50 000 Kč. Pro jedno dítě to nově bude 350 000 Kč. U dvojčat (nebo vícerčat) bude rodičovská 525 000 Kč.
Více informací o zvýšení rodičovské, a nová kalkulačka pro výpočet v roce 2024
Aby žena dostávala peněžitou pomoc v mateřství, pak musí splnit několik základních podmínek. Mezi ně patří především to, že:
Platí tedy, že aby byl nárok na PPM, je nutné, aby žena byla v posledních 2 letech zaměstnána (kdy nemocenské pojištění platí zaměstnavatel), nebo si jako OSVČ hradit nemocenské pojištění sama (pro OSVČ pak platí ještě dodatečná podmínka, že kromě 270 dní za poslední dva roky, zde musí být účast na NP ještě 180 dní v posledním roce).
Do této doby (270 dní) se započítává celá doba zaměstnání (včetně víkendů, státních svátků, dovolené nebo pracovní neschopnosti). Tedy od jeho zahájení po jeho ukončení. Započítávají se všechny kalendářní dny včetně víkendů, státních svátků nebo dní pracovního volna, doba čerpání řádné dovolené nebo třeba i doba dočasné pracovní neschopnosti.
I když ve většině případů obvykle čerpá PPM žena (matka dítěte), nic nebrání tomu, aby mateřskou pobíral otec dítěte (vždy ji ale může dostávat jen jeden z nich).
Obecné podmínky pro nárok na mateřskou jsou pro tatínky stejné jako pro maminky (také platí, že musí být alespoň 270 dní účastni na nemocenském pojištění apod.).
Navíc je zde ale určité omezení. Zatímco žena nastupuje na mateřskou již před porodem a PPM je jí tedy vyplácena již 6 – 8 týdnů před porodem, otec dítěte si o ni může požádat nejdříve po skončení 6 týdne od porodu. Tím pádem pak dostává PPM i po kratší dobu než žena.
Jak již bylo uvedeno výše, nárok na mateřskou je podmíněn tím, že žadatel pracoval (zaměstnavatel za něj platil nemocenské pojištění).
Pokud by se jednalo o těhotnou studentku, která nikdy nepracovala, nebo si pouze přivydělávala formou nějakých brigád (např. formou dohody o provedení práce), pak jí nárok na PPM nemůže vzniknout, a měla by nárok až na rodičovský příspěvek, po narození dítěte.
Obdobné je to i u žen, které jsou delší dobu před porodem nezaměstnané. Pokud by k zahájení mateřské došlo až po skončení ochranné lhůty 180 dní (od skončení posledního zaměstnání), pak by nezaměstnaná žena nárok na PPM neměla.
Naopak ženy, které jsou v době před porodem na neschopence (třeba kvůli rizikovému těhotenství) ale jejich pracovní poměr přitom nadále trvá, pak nárok na PPM mají.
Pokud máte nějaký dotaz nebo potřebujete poradit - přepněte se do klasické verze webu. Na mobilní verzi se diskuse nezobrazuje.
Návštěvník tohoto webu bere na vědomí skutečnost, že všechny informace v článcích, i reakce v diskusích jsou vyjádřením osobního subjektivního názoru. Uvedené informace nejsou vyjádřením právního názoru. Provozovatel tohoto webu neodpovídá za jejich věcnou správnost.