Kalkulačka osobní bankrot – soudní oddlužení

Lidé, kteří mají veliké dluhy, které nezvládají splácet, mají možnost, jak tuto situaci řešit. Mohou se přihlásit k soudu a podat insolvenční návrh, a současně požádat o soudní oddlužení. Tato procedura, někdy také nazývaná „osobní bankrot“ představuje poměrně náročnou záležitost. Dlužník musí nahlásit všechny své pohledávky, a následně buď dochází k prodeji jeho majetku, nebo musí 5 let splácet své pohledávky. Pokud se mu ale podaří během 5 roků uhradit alespoň 30% svých dluhů, může na konci této doby vyjít „čistý“ a začít nový život.

Následující kalkulačka vám umožní orientačně spočítat, jestli splňujete základní podmínky pro to, aby soud schválil soudní oddlužení. Jaké má podmínky osobní bankrot, co vše musí dlužník splnit, aby mu soud oddlužení schválil, a co přesně to v praxi znamená, se dozvíte v následujícím textu.

Online výpočet – soudní oddlužení

Tato kalkulačka poskytuje orientační výpočet splátek v případě oddlužení formou splátkového kalendáře. Postup výpočtu je obdobný, jako v případě, kdy je nařízena exekuce na mzdu, a dlužník má přednostní pohledávky (viz. Kalkulačka exekuce ze mzdy).

Poznámky k výpočtu:

• Celková výše splátek za 5 roků musí být alespoň 30% všech pohledávek
• Od měsíční splátky se odečítá odměna insolvenčního správce (750 Kč měsíčně u jednotlivce nebo 1125 Kč při společném návrhu manželů)
• Od měsíční splátky se odečítá náhrada hotových výdajů insolvenčního správce (150 Kč měsíčně u jednotlivce nebo 225 Kč při společném návrhu manželů)
• V případě že je insolvenční správce plátcem DPH pak se výše uvedené částky ještě navyšují o DPH ve výši 21%
• Faktická částka připadající na úhradu pohledávek tedy bude ve výsledku nižší, než jak uvádí kalkulačka
• Při výpočtu se používají údaje platné pro rok 2014 – výše nezabavitelné částky se může v budoucnu měnit (podle toho, jaké bude životní minimum nebo normativní náklady na bydlení)

Jaké podmínky má osobní bankrot

Soudní oddlužení (neboli osobní bankrot) se řídí zákonem číslo 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Oddlužení se pak věnuje především paragraf § 389 – § 418. Osobní bankrot není nijak jednoduchá záležitost, i když tak někdy bývá prezentován. Často je uváděno, že osobní bankrot je velmi jednoduchý způsob, jak se může dlužník zbavit svých dluhů. V praxi to ale tak úplně neplatí.

Mezi základní podmínky, aby soud přijal insolvenční návrh, a povolil soudní oddlužení, patří především tyto:

• Dlužník (fyzická osoba) nesmí mít dluhy z podnikání (pokud by se jednalo o podnikatele, právnickou osobu, nebo osobu, která sice již nepodniká, ale jejíž dluhy jsou z podnikání, tak soud oddlužení nedovolí – zde se postupuje podle jiných ustanovení insolvenčního zákona)
• Dluhy (pohledávky) musí být vyšší než majetek (pokud má někdo majetek s vyšší hodnotou než jeho závazky, pak se nejedná o úpadek)
• Dlužník musí být schopen uhradit nejméně 30% svých závazků (neznamená to ale, že stačí zaplatit jenom oněch zmíněných 30%, dlužník je povinen buď rozprodat svůj majetek a celý zisk z prodeje použít na úhradu dluhů nebo splácet následujících 5 roků)
• Žádost o soudní oddlužení je možné podat, i když je proti dlužníkovi vedena exekuce

Osobní bankrot – prodej majetku nebo splátkový kalendář

V zásadě existují pouze dva způsoby, jak může být provedeno oddlužení:

• Oddlužení prodejem majetku
• Oddlužení splátkovým kalendářem

Je nutné říci, že soud nařizuje vždy pouze jednu z těchto dvou variant. V zásadě není možná kombinace obou výše uvedených způsobů (resp. může nastat situace, kdy pohledávky zajištěných věřitelů jsou uspokojeny prodejem majetku a pohledávky nezajištěných věřitelů jsou uspokojovány splátkovým kalendářem). Způsob oddlužení navrhuje ten, kdo podává žádost o osobní bankrot. Tedy zpravidla dlužník, který může soudu navrhnout, jakou formou by mělo být oddlužení provedeno. Soud ale může rozhodnout jinak.

Osobní bankrot – prodej majetku

V tomto případě soud stanoví insolvenčního správce, provede se soupis majetku dlužníka a ten je následně prodán v dražbě. Z výsledku dražby jsou pak uspokojení jednotliví věřitelé. Soud tuto formu oddlužení povolí v případě, že má dlužník majetek v dostatečně vysoké ceně, aby došlo k úhradě alespoň 30% jeho závazků.

Osobní bankrot – splátkový kalendář

Častější formou oddlužení je pak osobní bankrot, kdy dlužník následujících 5 roků splácí ze svého příjmu, své pohledávky. V takovém případě musí dlužník společně s návrhem na oddlužení soudu doložit:

• Přehled o svých příjmech za poslední 3 roky
• Informace o očekávaných příjmech v následujících 5 letech
• Soupis všech pohledávek, které dlužník má

Tuto formu osobního bankrotu soud povolí, pokud bude dlužník ze svého očekávaného příjmu schopen v následujících 5 letech uhradit nejméně 30% pohledávek. Neznamená to ale, že stačí uhradit oněch 30%. Splácení probíhá po celou dobu a v praxi tak dlužník může zaplatit i více než 30% z hodnoty závazků.

Pokud dlužník není schopen z očekávaného příjmu v následujících 5 letech schopen uhradit alespoň 30% pohledávek, soud oddlužení nedovolí. Výjimkou je situace, kdy se dlužník dohodne (třeba s někým z rodiny), že mu dotyčný bude přispívat tak, aby byl schopen uhradit požadované minimum. V tom případě je nutné k žádosti o oddlužení doložit příslušný závazek.

Jak probíhá oddlužení

Pokud soud povolí oddlužení postupným splácením (splátkový kalendář), je dlužník povinen odvádět všechny svoje příjmy na úhradu pohledávek. V zásadě je to pak stejná situace, jako by byla nařízena exekuce na mzdu – dlužníkovi zůstává pouze nezabavitelná částka. Během oddlužení je nutné použít všechny příjmy na úhradu pohledávek – to zahrnuje:

• Výplatu a obdobné příjmy ze všech zaměstnání, které dlužník má/bude mít
• Příjmy z dědictví nebo darů, které dlužník během této doby získá
• Všechny ostatní mimořádné příjmy

Dlužník má dále povinnost dvakrát ročně (k 15. březnu a k 15. září) podávat přehled o svých příjmech.

Osobní bankrot – život bez dluhů

Ještě je nutné říci, že oddlužení nekončí automaticky po 5 letech. Po uplynutí této doby musí dlužník k soudu podat návrh na osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, a to v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Soud může toto osvobození zamítnout, a to především v případech, kdy dlužník nesplnil svůj závazek úhrady 30% pohledávek, nebo v případech kdy proti osvobození vznese námitku některý z věřitelů – například vyjde-li najevo, že ke schválení oddlužení nebo k přiznání osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka.

Diskuze

Pokud máte nějaký dotaz nebo potřebujete poradit - přepněte se do klasické verze webu. Na mobilní verzi se diskuse nezobrazuje.

Další odkazy

Návštěvník tohoto webu bere na vědomí skutečnost, že všechny informace v článcích, i reakce v diskusích jsou vyjádřením osobního subjektivního názoru. Uvedené informace nejsou vyjádřením právního názoru. Provozovatel tohoto webu neodpovídá za jejich věcnou správnost.