S účinností od 1. 1. 2015 začne platit zvýšení minimální mzdy. Od příštího roku tak stoupne na 9200 Kč. Současně s tím se mění i minimální hodinová mzda ze současných 50,6 na 55 Kč za hodinu.
Od nového roku, tedy od 1. 1. 2015 se plánuje navýšení minimální mzdy. Rozhodla o tom vláda vedená premiérem Bohuslavem Sobotkou v uplynulých dnech. Co ale fakticky znamená zvýšení minimální mzdy, a jaké přesně to bude mít dopady? Na kolik peněz se mohou těšit lidé, kteří pracují za minimální mzdu, a jak to ovlivní ostatní?
V roce 2024, se bude minimální mzda zvyšovat o 1600 nebo o 2100 Kč. Tak to alespoň navrhuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Minimální mzda by mohla být od ledna 2024 ve výši 18 900 Kč nebo 19 400 Kč. Finální rozhodnutí by mělo padnout během října 2023.
V roce 2024, se bude měnit i výpočet čisté mzdy.
Viz: Kolik bude minimální mzda v roce 2024 (zvýšení od 1. 1. 2024)?
S účinností od 1. 1. 2015 začne platit zvýšení minimální mzdy. Ta byla nyní (v roce 2014) na úrovni 8500 Kč. Od příštího roku tak stoupne na 9200 Kč. Současně s tím se mění i minimální hodinová mzda ze současných 50,6 na 55 Kč za hodinu.
V praxi to pak znamená, že zaměstnanci, kteří pracují za tzv. „minimálku“ dostanou automaticky přidáno. Zaměstnavatel jim totiž nesmí platit méně, i kdyby s tím oni sami chtěli souhlasit. Pozor jen na to, že se jedná o zvýšení hrubé mzdy. V čistém platu se toto navýšení projeví trochu méně. Díky zvýšení hrubé mzdy se totiž současně navýší i odvody na sociální a zdravotní pojištění. Nárůst čisté mzdy tak bude o něco menší.
Za minimální mzdu v současnosti pracuje v ČR asi 100.000 lidí, tedy necelá 2% všech zaměstnanců. Pokud budeme uvažovat případ zaměstnance, který je bezdětný a bez manželky (tj. uplatňuje pouze daňovou slevu na zaměstnance), pak dnes mu z hrubé mzdy 8500 Kč zůstalo 7565 Kč, nově, od 1. 1. 2015 mu z hrubé mzdy 9200 Kč zůstane 8188 Kč, tedy o 623 Kč více.
Zvýšení minimální mzdy má ale mnohem širší dopady než pouhé navýšení platu o 623 Kč u 2% zaměstnanců. Kromě „minimální mzdy“ existuje ještě tzv. „minimální státem určená mzda“, resp. „zaručená mzda“. A ta je vyšší.
Různé profese jsou rozděleny do 8 skupin, a pro ty pak platí státem určené minimální platy – tzv. minimální mzdové tarify (ty se liší pro státní a soukromý sektor). Pokud se mění základní minimální mzda, adekvátně se pak mění i odpovídají tabulky s minimální zaručenou mzdou. Jak přesně?
Výše uvedené rozdělení určuje minimální státem zaručené mzdy. Ve veřejném sektoru se pak pochopitelně tyto mzdy pohybují jinde.
V České republice je aktuálně jedna z nejnižších minimálních mezd. Z 21 evropských zemí je Česko na 18 místě. Nižší minimální mzda je už jenom třeba v Litvě, Bulharsku nebo Rumunsku – viz následující tabulka:
Země | Měsíční minimální mzda | Hodinová minimální mzda | |
---|---|---|---|
1. | Lucembursko | 52 828 Kč | 314,40 Kč |
2. | Belgie | 41 300 Kč | 245,80 Kč |
3. | Nizozemsko | 40 854 Kč | 243,20 Kč |
4. | Irsko | 40 201 Kč | 239,30 Kč |
5. | Francie | 39 748 Kč | 236,60 Kč |
6. | Velká Británie | 33 461 Kč | 199,20 Kč |
7. | Slovinsko | 21 702 Kč | 129,20 Kč |
8. | Španělsko | 20 703 Kč | 123,20 Kč |
9. | Malta | 19 744 Kč | 117,50 Kč |
10. | Řecko | 18 803 Kč | 111,90 Kč |
11. | Portugalsko | 15 560 Kč | 92,60 Kč |
12. | Chorvatsko | 11 140 Kč | 66,30 Kč |
13. | Polsko | 10 651 Kč | 63,40 Kč |
14. | Estonsko | 9 763 Kč | 58,10 Kč |
15. | Slovensko | 9 680 Kč | 57,60 Kč |
16. | Maďarsko | 9 467 Kč | 56,30 Kč |
17. | Lotyšsko | 8 800 Kč | 52,40 Kč |
18. | ČR | 8 500 Kč | 50,60 Kč |
19. | Litva | 7 965 Kč | 47,40 Kč |
20. | Rumunsko | 5 241 Kč | 31,20 Kč |
21. | Bulharsko | 4 781 Kč | 28,50 Kč |
Vláda plánuje postupné navyšování minimální mzdy tak aby se její výše postupně přiblížila na úroveň 40% z průměrné mzdy.
Tato dobrá zpráva pro celou řadu zaměstnanců ale může mít i poněkud hořkou příchuť. Pro zaměstnavatele totiž znamená zvýšení minimální mzdy o 700 Kč, že jejich celkové náklady na jednoho zaměstnance vzrostou skoro o tisíc korun (díky zvýšení mzdy se navyšují nejenom odvody zaměstnance, ale i odvody zaměstnavatele). V řadě oborů tak může hrozit riziko, že zaměstnavatelé budou chtít část zaměstnanců propusti, protože po zvýšení minimální mzdy se jim už nemusí vyplatit zaměstnávat takto „drahého“ zaměstnance.
Pokud máte nějaký dotaz nebo potřebujete poradit - přepněte se do klasické verze webu. Na mobilní verzi se diskuse nezobrazuje.
Návštěvník tohoto webu bere na vědomí skutečnost, že všechny informace v článcích, i reakce v diskusích jsou vyjádřením osobního subjektivního názoru. Uvedené informace nejsou vyjádřením právního názoru. Provozovatel tohoto webu neodpovídá za jejich věcnou správnost.