Maximální výše podpory v nezaměstnanosti v roce 2024 je 24 608 Kč. Při rekvalifikaci, pak můžete v roce 2024, dostat až 27 578 Kč.
Podpora v nezaměstnanosti je dávka, vyplácená lidem, kteří přišli o zaměstnání. Účelem podpory je zajistit lidem alespoň nějaký příjem, v době, kdy jsou bez práce a nedostávají výplatu. Výše podpory a doba jejího vyplácení je odstupňována. V této online kalkulačce si můžete sami spočítat výši podpory, a také zde najdete všechny užitečné informace, spojené s nárokem na podporu v nezaměstnanosti v roce 2024.
Nárok na podporu v nezaměstnanosti mají ti nezaměstnaní, kteří jsou vedeni v evidenci Úřadu práce, a kteří splňují podmínky. Mezi tyto podmínky patří především to, že musí být odpracováno nejméně 12 měsíců v posledních 2 letech (resp. žadatel musí být účastníkem důchodového pojištění v rozsahu nejméně 12 měsíců).
Kromě samotného zaměstnání, se do „odpracované“ doby může započítávat i doba podnikání, jako OSVČ (pokud si OSVČ hradí sociální pojištění). Nebo zde může být započítána i tzv. „náhradní doba“. Sem pak spadá třeba péče o dítě (týká se především žen na rodičovské dovolené), nebo dobrovolnická služba, nebo třeba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu 3 stupně.
Výše podpory v nezaměstnanosti se nejčastěji odvíjí od toho, jaký byl váš průměrný příjem v posledním kalendářním čtvrtletí před ukončením zaměstnání. V takovém případě je pak výše podpory určena takto:
Současně ale platí, že výše podpory není neomezená. Zákon určuje horní hranici. Tedy to, kolik maximálně peněz můžete formou podpory v nezaměstnanosti dostat. Takže i kdybyste měli hodně vysokou výplatu, vaše podpora nebude nikdy vyšší, než zákonem určená maximální částka. Pro rok 2024 je maximální výše podpory tato:
Kromě maximální podpory v nezaměstnanosti, existuje i něco, co by se dalo nazvat „minimální podpora v nezaměstnanosti.
Pokud byste pracovali za minimální mzdu, což je aktuálně v roce 2024 částka 18 900 Kč, pak by vaše podpora byla tato:
Poznámka: uvádíme jen pro ilustraci, podpora se počítá z průměrného čistého výdělku, který se může lišit od hrubé mzdy, výpočet je proveden na základě minimální hrubé mzdy
Existují ale i situace, kdy u nezaměstnaného není možné spočítat průměrný příjem. To může být situace třeba u ženy, která byla doma s dítětem na rodičovské. A po skončení rodičovské nepracovala. V takovém případě není z čeho vypočítat průměrný příjem. I na to pamatuje zákon a určuje minimální podporu v nezaměstnanosti.
Tato minimální podpora v nezaměstnanosti se počítá z průměrné mzdy v ČR za 1 až 3 čtvrtletí předchozího kalendářního roku. V roce 2024 se tedy minimální podpora určuje z průměrné mzdy za 1 až 3 čtvrtletí roku 2023, což byla částka 42 427 Kč.
Minimální podpora je pak v této výši:
Při práci na DPP (dohoda o provedení práce), zpravidla nárok na podporu v nezaměstnanosti nevzniká. Obecně platí, že při práci na dohodu, pokud je měsíční příjem nižší než 10 tisíc korun, zaměstnavatel neplatí ani sociální, ani zdravotní pojištění. Tato doba se nezapočítává do doby důchodového pojištění. Tím pádem (pokud daná osoba neměla jiné zaměstnání či „náhradní dobu“ aby splnila podmínku 12 měsíců v posledních 2 letech), nárok na podporu u DPP není.
Při práci na DPČ (dohoda o pracovní činnosti), může v určitých případech vznikat i nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud je u DPP sjednán měsíční příjem na částku minimálně 4000 Kč, pak má zaměstnavatel povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění. Tím pádem se tato doba (práce na DPČ), započítává do doby důchodového pojištění, a můžete tak vznikat i nárok na podporu v nezaměstnanosti.
V současné době celá řada lidí, kteří již mají nárok na starobní důchod, i nadále pracuje. Jak je to s nárokem na podporu v nezaměstnanosti pro důchodce, který pracoval a přišel o zaměstnání? Zde je zákon poměrně striktní. Pokud „nezaměstnaný“ důchodce pobírá starobní důchod, tak nemůže současně dostávat podporu v nezaměstnanosti.
Jak je to nárokem na podporu pro studenty, kteří ukončí studium (na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole)? I pro studenty platí stejné podmínky, jako pro ostatní nezaměstnané. I u nich se sleduje, zda splňují podmínky – tedy doba důchodového pojištění v rozsahu 12 měsíců v posledních dvou letech (nebo započítání nějaké náhradní doby důchodového pojištění).
Vzhledem k tomu, že doba studia nezakládá účast na důchodovém pojištění, tak student, po ukončení studia může mít nárok na podporu v nezaměstnanosti pouze v případě, že v posledních 2 letech před ukončením studia pracoval. A to buďto v klasickém pracovním poměru, nebo formou práce na DPP (s měsíčním příjmem vyšším než 10 tisíc korun) nebo formou práce na DPČ (se sjednaným příjmem vyšším než 4000 Kč). Pokud tomu tak není, pak student po ukončení studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá.
Pokud máte nějaký dotaz nebo potřebujete poradit - přepněte se do klasické verze webu. Na mobilní verzi se diskuse nezobrazuje.
Návštěvník tohoto webu bere na vědomí skutečnost, že všechny informace v článcích, i reakce v diskusích jsou vyjádřením osobního subjektivního názoru. Uvedené informace nejsou vyjádřením právního názoru. Provozovatel tohoto webu neodpovídá za jejich věcnou správnost.