Kdy má OSVČ nárok na peněžitou pomoc v mateřství, neboli mateřskou dovolenou? Jaké musí být splněny podmínky a kolik peněz můžete dostat? Spočítejte si to v online kalkulačce.
Kolik je mateřská pro OSVČ a za jakých podmínek má nárok žena – podnikatelka – na mateřskou dovolenou a související peněžitou pomoc v mateřství (PPM)? Na rozdíl od zaměstnanců platí pro OSVČ trochu jiná pravidla a podmínky pro nárok na dávky v době těhotenství a po porodu. Naše kalkulačka pro výpočet mateřské pro OSVČ vám pomůže zjistit, jestli máte nárok, a kolik byste dostali.
Podnikatelky (OSVČ), mohou mít nárok na mateřskou (PPM), pouze za předpokladu, že si platí dobrovolné nemocenské pojištění. To je v roce 2024 v minimální výši 216 Kč měsíčně. Pokud si OSVČ nemocenské pojištění neplatí, pak nárok na PPM nevznikne, a bude mít nárok pouze na rodičovský příspěvek.
Při minimální platbě nemocenského pojištění (216 Kč v roce 2024), vychází mateřská jen velmi nízká. Za měsíc (30 dní) by to bylo jenom 5 550 Kč.
Viz aktuální kalkulačka mateřská (PPM) u OSVČ v roce 2024
OSVČ, tedy ten kdo má podnikání jako hlavní činnost, má nárok na mateřskou, resp. dávku peněžité pomoci v mateřství, za podobných podmínek, jako běžný zaměstnanec. Základní podmínky jsou tyto:
Pro OSVČ platí navíc ještě jedna podmínka:
Zatímco třeba zdravotní pojištění si musí OSVČ platit povinně ze zákona, nemocenské pojištění je zatím stále dobrovolné (pozn.: toto se může v blízké budoucnosti měnit, protože existuje několik návrhů na změnu zákona, aby nemocenské pojištění bylo povinné i pro OSVČ, k aktuálnímu datu, tj. 1. 1. 2014 je ale nemocenské stále nepovinné).
Pokud se OSVČ rozhodne platit nemocenské pojištění, pak minimální částka je v roce 2014 rovna částce 115 Kč měsíčně. Pokud si budete platit tuto minimální zálohu, pak je to podobné, jako byste byli zaměstnáni s hrubou mzdou 5000 Kč.
Nemocenské pojištění je možné platit v libovolné výši. Pokud se ale bavíme o PPM (peněžitá pomoc v mateřství), pak maximální částka, jakou dává smysl platit je 2387 Kč. To je dáno tím, že pro výpočet mateřské se vyměřovací základ redukuje. Nad určitou částku se tak (stejně jako u zaměstnanců) již nezapočítá nic. Platit vyšší nemocenské pojištění je tedy zbytečné, protože tím už si výslednou výši mateřské nijak nezvyšujete.
Podívejte se na další užitečné informace:
Základem pro výpočet je zaplacené nemocenské pojištění. Podobně jako u ostatních nemocenských dávek, i zde se pro výpočet používá jako rozhodné období posledních 12 měsíců. Tedy posledních 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikl nárok na PPM.
Denní vyměřovací základ je možné zjednodušeně vypočítat tak že:
Takto vypočítaný denní vyměřovací základ se pak dále redukuje:
V případě minimálního nemocenského pojištění by se započítala celá částka. Výsledná mateřská pak představuje 70% z redukovaného denního vyměřovacího základu za každý kalendářní den. U běžného 30-ti denního kalendářního měsíce by tak bylo vyplaceno 3480 Kč.
Ostatní okolo mateřské je pro OSVČ stejné jako pro běžné zaměstnance. I zde platí, že na mateřskou se nastupuje zpravidla 6 – 8 týden před porodem. Maximální doba vyplácení PPM je u jednoho dítěte 28 týdnů a u dvou dětí 31 týdnů.
O mateřskou (PPM) si může požádat i otec dítěte – OSVČ. Může o ni žádat na základě uzavření dohody o svěření dítě do péče (písmenná dohodla uzavřená s matkou dítěte). Otec může o PPM žádat až od 7 týdne po porodu, dostane tedy maximálně 22 týdnů.
Mateřská (PPM) se vyplácí jako nemocenská dávka – tedy jako náhrada za dobu kdy se osoba nemůže věnovat výdělečné činnosti. Z logiky této věci tedy platí, že není možné vykonávat stejnou činnost, za jakou je vyplácena náhrada v podobě peněžité pomoci v mateřství.
V praxi to znamená že OSVČ sice dále může vykonávat samostatně výdělečnou činnost, ale mělo by se jednat o jiný předmět podnikání, než ten na základě kterého je placeno nemocenské pojištění a na základě kterého je vyplácena mateřská.
Je zde také otázka následné rodičovské dovolené. Pokud by OSVČ před mateřskou a následnou rodičovskou neukončila podnikání, pak jí i nadále trvá povinnost platit si odvody na sociální a zdravotní pojištění. Stejně tak, pokud OSVČ plánuje druhé dítě, po skončení současné rodičovské dovolené, měla by si i nadále platit nemocenské pojištění. Je tedy na zvážení, jestli bude OSVČ opravdu vykonávat nějakou činnost během MD a RD. Pokud ne, je lepší na tuto dobu živnost ukončit nebo alespoň dočasně přerušit.
Pokud máte nějaký dotaz nebo potřebujete poradit - přepněte se do klasické verze webu. Na mobilní verzi se diskuse nezobrazuje.
Návštěvník tohoto webu bere na vědomí skutečnost, že všechny informace v článcích, i reakce v diskusích jsou vyjádřením osobního subjektivního názoru. Uvedené informace nejsou vyjádřením právního názoru. Provozovatel tohoto webu neodpovídá za jejich věcnou správnost.