Kalkulačka exekuce na mzdu – exekuční srážky z platu

Jednou z možností provedení exekuce, je nařízení, aby vám zaměstnavatel strhával peníze rovnou ze mzdy. Následující kalkulačka vám pomůže spočítat, kolik peněz vám zůstane z platu, pokud jsou nařízeny exekuční srážky. A také to, kolik peněz vám zaměstnavatel strhne z čisté mzdy na úhradu pohledávek.  V doprovodném textu vám také nabízíme podrobné informace, jak se postupuje při výpočtu srážek z platu, a kolik by vám mělo zůstat jako nezabavitelná částka.

Výpočet exekuce na mzdu 2014

Kolik je exekuce z výplaty?

Pro určení toho, kolik peněz by vám zůstalo, pokud by byly prováděny exekuční srážky ze mzdy, je rozhodující několik různých faktorů. Exekuce se počítá vždy z čisté mzdy (tedy z hrubé mzdy se nejprve strhnou zákonné srážky jako sociální a zdravotní pojištění a daně).

Z čisté mzdy vám dále musí zůstat takzvaná nezabavitelná částka. Výše nezabavitelné částky se odvíjí od toho, jestli žijete sami, nebo jestli žijete s manželkou a případně i s dětmi.  A nakonec také záleží na tom, jestli jsou srážky ze mzdy prováděny z důvodu přednostní pohledávky, nebo jestli se jedná o nepřednostní pohledávku.

Nezabavitelná částka 2014

Nemusíte mít obavu, že by vám při exekuci na plat nezůstala ani koruna. Na toto zákon pamatuje a stanovuje, že postiženému (dlužníkovi) musí zůstat nezabavitelná částka, jako minimum k pokrytí jeho základních životních potřeb.

Nezabavitelní minimum při exekuci na mzdu, se stanovuje tak, že pro jednotlivce je nezabavitelná částka rovna dvěma třetinám z částky životního minima a normativních nákladů na bydlení. Životní minimum jednotlivce je v roce 2014 částka 3410 Kč, normativní náklady na bydlení jsou pak 5 873 Kč. Jako nezabavitelní minimum musí zůstat 2/3 z 9283, tedy 6 188,67 Kč.

Pokud ten, komu je nařízena exekuce na mzdu, žije s manželkou, nebo má vyživovací povinnost na nezaopatřené dítě, tak se základní nezabavitelná částka dále zvyšuje. A to o 1/4 (25%) z nezabavitelné částky jednotlivce – tedy za každou osobu o 1 547,17 Kč.

Zvýšení nezabavitelné částky se provádí, i když má manželka svůj vlastní příjem. U dětí se zvýšení nezabavitelné částky provádí pouze v případě, že se nejedná o exekuci nařízenou z důvodu dlužného výživného pro tyto děti. V případě, že mají exekuci nařízenou oba manželé, pak se zvýšení nezabavitelné částky provádí u obou z nich.

Příklad výpočtu nezabavitelné částky

Pan Novák je ženatý a má se současnou manželkou 2 děti. Kromě toho ale má ještě třetí dítě z předchozího manželství. Protože neplatil alimenty na toto třetí dítě, byla nařízena exekuce a panu Novákovi jsou prováděny exekuční srážky ze mzdy.

Nezabavitelná částka by se u pana Nováka stanovila tak, že se bude jednat o součet 6 188,67 Kč (základní nezabavitelná částka jednotlivce) a třikrát částka 1 547,17 Kč (za manželku a obě děti z druhého manželství). Tedy dohromady 10 830,18 Kč. Vyživovací povinnost na dítě, kterému pan Novák dluží alimenty, se nezohlední (pokud by ale byla exekuce nařízena z jiného důvodu – např. nezaplacený úvěr v bance, pak by se započítalo i toto třetí dítě).

Jak se provádí výpočet exekuce na mzdu

Základem pro výpočet exekuce je čistá mzda. Od této čisté mzdy (resp. nemusí se jednat jenom o mzdu jako takovou, ale o všechny náhrady mzdy, jako je třeba i nemocenská, peněžitá pomoc mateřství apod.) se odečítá základní nezabavitelná částka.

Pokud je zbylá částka (po odečtení nezabavitelného minima) vyšší než 9 283 Kč, vše nad 9 283 Kč se zabavuje bez omezení.

Pokud je zbylá částka rovna 9 283 Kč nebo nižší, tak se tato suma zaokrouhlí směrem dolů na částku, která je dělitelná třemi (zbytek, tj. jedna nebo dvě koruny se připočtou k základní nezabavitelné částce). Tyto třetiny se pak dělí takto:

• První třetinu ze zbytku (resp. z 9 283 Kč) dostává zaměstnanec a připočte se mu k základní nezabavitelné částce
• Druhá třetina se použije na úhradu přednostní pohledávky, pokud zaměstnanec nemá žádnou přednostní pohledávku, pak mu tato druhá třetina stejně jako ta první zůstává
• Třetí třetina se použije na úhradu přednostních i nepřednostních pohledávek, pokud nejsou žádné přednostní pohledávky, pak se použije na úhradu pouze nepřednostních pohledávek

Příklad výpočtu – srážky ze mzdy 2014

Pan Novák je zaměstnaný, má manželku a dvě děti a dluží na výživném za 3 dítě. Jeho čistá mzda je 20 tisíc korun měsíčně. Jeho zaměstnavateli byl doručen příkaz k provádění exekučních srážek ze mzdy z důvodu dlužného výživného (přednostní pohledávka). Dlužné výživné je 60 tisíc korun.

• Základní nezabavitelná částka pana Nováka bude 10 830,18 Kč (výpočet nezabavitelné částky viz výše)
• Zbytek – tedy 9169,82 Kč je menší než 9 283 Kč, takže se zaokrouhlí na číslo dělitelné 3 a rozdíl se připočítá k nezabavitelné částce
• První třetina – 3056 Kč náleží p. Novákovi
• Druhá a třetí třetina se použije pro úhradu pohledávky
• Celkem tedy bude zabaveno 6112 Kč, panu Novákovi celkem zůstane 13 888 Kč

Co jsou to přednostní pohledávky?

Přednostní pohledávky (tedy ty, u kterých je možné zabavit větší sumu peněz) jsou určené v příslušném zákonu. Jedná se o tyto pohledávky:

• pohledávky výživného
• pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví
• pohledávky náhrady škody, způsobené úmyslnými trestnými činy
• pohledávky daní a poplatků
• pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení
• pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění
• pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na náhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče
• pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění
• pohledávky náhrady mzdy (sníženého platu nebo snížené odměny) poskytované po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
• pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci
• pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory

Jak se provádí srážky ze mzdy u více pohledávek

Ve výše uvedených příkladech jsme popisovali situaci, kdy měl zaměstnanec pouze jednu pohledávku. Často ale může dojít k situaci, kdy je nařízeno více pohledávek. V takovém případě je rozhodující pořadí těchto pohledávek. Pořadí pohledávek se řídí datem, kdy bylo nařízení o výkonu rozhodnutí doručeno zaměstnavateli.

Při stanovení pořadí pohledávek se postupuje takto:

• Z druhé třetiny se nejprve hradí pohledávky na výživném
• Pokud není pohledávka na výživném nebo pokud je uhrazena, tak se hradí další přednostní pohledávky v pořadí, jak byly doručeny
• Ze třetí třetiny se hradí všechny pohledávky v pořadí, jak byly doručeny (tj. pokud je nepřednostní pohledávka doručena dříve než přednostní, bude se hradit nejprve tato nepřednostní pohledávka)

Jak se bránit exekuci na mzdu

Pokud je soudem nebo exekutorem nařízeno provádění srážek ze mzdy, má zaměstnavatel povinnost tyto srážky provádět. Pokud tedy zaměstnanec má pocit, že jsou srážky prováděny neoprávněně, musí se obrátit na soud nebo na exekutora. Zaměstnavatel nemá možnost „odmítnout“ provádět srážky, ani nemá možnost zkoumat oprávněnost provádění srážek.

Diskuze

Pokud máte nějaký dotaz nebo potřebujete poradit - přepněte se do klasické verze webu. Na mobilní verzi se diskuse nezobrazuje.

Další odkazy

Návštěvník tohoto webu bere na vědomí skutečnost, že všechny informace v článcích, i reakce v diskusích jsou vyjádřením osobního subjektivního názoru. Uvedené informace nejsou vyjádřením právního názoru. Provozovatel tohoto webu neodpovídá za jejich věcnou správnost.