Povinnost platit alimenty nemají jenom rodiče vůči svým dětem, ale i děti vůči rodičům, nebo otec dítěte jeho matce. Jak se postupuje při určení výše výživného?
Výživné, nebo také alimenty jsou často velmi bolestné téma. U rozvedených bývá výše výživného předmětem častých sporů. Někdo má pocit, že platí hodně, druhý má zase pocit, že dostává málo. Kolik by mělo být výživné na dítě, a jak se tato částka určuje? A kdo má povinnost platit alimenty? A co dělat, když vám váš bývalý manžel/manželka výživné neplatí?
Nová kalkulačka – výpočet výživného 2024
Od roku 2022, existuje nová metodika Ministerstva spravedlnosti, pro výpočet alimentů na dítě.
Nová tabulka zohledňuje věk dítěte (a jeho životní fázi), počet dětí na které se platí alimenty, nebo i dobu, kterou dítě tráví se svým druhým rodičem.
Pro orientační výpočet doporučené výše výživného můžete použít tuto kalkulačku:
Kalkulačka výživné – jak se počítají alimenty?
Kolik mají být alimenty – jak na určení výše výživného pro dítě?
Na úvod je nutné říci, že stanovení výše výživného je individuální záležitostí. Jsou dvě možnosti, jak se rodiče dítěte mohou dobrat výše výživného:
- Dohoda = záleží jen na vzájemné ochotě komunikovat a domluvit se, pokud se oba rodiče dohodnou na výši alimentů, se kterou budou oba spokojeni, není nutné obracet se na soud. Výše výživného může být v tomto případě libovolně vysoká, za předpokladu, že s dohodou souhlasí oba partneři
- Soud = poměrně časté však je, že dohoda o výši alimentů není možná a tak jsou alimenty stanoveny soudem, podle čeho o výši výživného rozhoduje soud je popsáno dále
Výživné (alimenty), jsou upraveny v Novém občanském zákoníku (až do konce roku 2013 bylo výživné upraveno zákonem o rodině – č. 94/1963 Sb., od 1. 1. 2014 byl ale tento zákon zrušen a nyní je výživné právně upraveno v občanském zákoníku). Výše výživného je popsána v § 913 – ale pouze velmi vágně:
(1) Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.
(2) Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.
Dále pak případně § 915
(1) Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.
Z výše uvedeného vyplývá, že výživné není zákonem stanoveno „napevno“ ale soud by měl vždy přihlížet k individuálním majetkovým poměrům obou rodičů. V právní praxi však platí doporučení výše výživného, kterým se soudy zpravidla řídí. Toto doporučení je následující:
| Věk dítěte | Díl z čistého příjmu připadající na výživné |
|---|---|
| 0 – 5 let | 11 – 15 % |
| 6 – 9 let | 13 – 17 % |
| 10 – 14 let | 15 – 19 % |
| 15 – 17 let | 16 – 22 % |
| 18 a více let | 19 – 25 % |
Kdo má povinnost platit alimenty
Alimenty (resp. výživné) nejsou záležitostí pouze rozvedených rodičů dítěte. Povinnost platit výživné – resp. vyživovací povinnost mají:
- Rodiče nezletilých, resp. nezaopatřených dětí vůči těmto dětem
- Děti vůči svým rodičům – i (zletilé, zaopatřené) dítě je povinné zajistit svým rodičům slušnou výživu
- Otec dítěte má vyživovací povinnost vůči matce dítěte po dobu 2 let od porodu
- Vzájemná vyživovací povinnost (povinnost přispívat na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti) mezi manžely
Podívejte se na další užitečné informace:
Co když nejsou známy příjmy toho, kdo má platit výživné?
Pokud povinná osoba (ten kdo má platit výživné) nedoloží řádně své příjmy, počítá se výše výživného z 25 násobku životního minima jednotlivce. Životní minimum jednotlivce je od 1. 7. 2022 stanoveno na 4620 Kč. V tomto případě by tedy bylo výživné stanoveno z částky 115 500 Kč.
Maximální výše výživného (alimentů)
Žádná maximální hranice není. Pokud by měl jeden z rodičů vysoce nadprůměrné příjmy – může být výživné na dítě (popř. na matku dítěte) stanoveno i v řádu desítek tisíc korun. Soud přihlíží ke konkrétním majetkovým poměrům.
Stejně tak ale není omezena ani minimální výše výživného. V běžné praxi se ale minimální částka stanovuje okolo hranice 1000 – 1500 Kč.
Kde vyřídit výživné?
Jak již bylo uvedeno výše, pokud se povinná a oprávněná osoba (resp. její zákonný zástupce) vzájemně nedohodne, je nutné obrátit se na soud. Řešit alimenty soudní cestou se nevyplatí odkládat – především v případech že o výživné bude žádat matka dítěte – viz: paragraf § 922
(1) Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne
Správný postup, jak řešit alimenty u soudu, je obrátit se na soud v místě trvalého bydliště oprávněné osoby (matka dítěte, dítě, apod.) a podat žalobu na soudní stanovení výše výživného. Platí se standardní soudní poplatek – v případě špatných majetkových poměrů je ale možné žádat o jeho prominutí. V žalobě je nutné popsat všechny skutečnosti, které mohou mít vliv na soudní stanovené výše alimentů.
Jakmile soud stanoví výši výživného a povinná osoba jej neplatí, je možné dlužné výživné vymáhat prostřednictvím exekuce. Nezaplacené alimenty patří mezi přednostní pohledávky – to znamená, že i když povinný má i jiné dluhy, je velká šance na jejich vymožení. Neplacení výživného je navíc trestný čin. V případě opakovaného nebo dlouhodobého neplacení výživného je možné podat trestní oznámení, a tomu, kdo dluží alimenty, pak hrozí i nepodmíněný trest odnětí svobody.
Diskuze
Pokud máte nějaký dotaz nebo potřebujete poradit - přepněte se do klasické verze webu. Na mobilní verzi se diskuse nezobrazuje.
Další odkazy
Návštěvník tohoto webu bere na vědomí skutečnost, že všechny informace v článcích, i reakce v diskusích jsou vyjádřením osobního subjektivního názoru. Uvedené informace nejsou vyjádřením právního názoru. Provozovatel tohoto webu neodpovídá za jejich věcnou správnost.